Děkuji za slovo, pane předsedo. Já teďka se tedy budu do většího detailu zabývat těmi ekonomickými aspekty samotného projektu. A zkusím vysvětlit vlastně, co bych potom rád navrhoval v podrobné rozpravě. A navazuji na usnesení naší stálé komise pro dohled. Já začnu vlastně, bude to asi 5 oblastí, které krátce shrnu. První bude oblast toho zákona lex Dukovany. Pak se budu krátce zabývat těmi novými technologiemi, o kterých se tady už jakoby nějaká debata vedla. Pak cenovými aspekty, dopady na spotřebitele. A tou poslední bude ten geopolitický vliv, který tady všichni řešíme. K té první věci, já to zopakuji, říkal jsem to, kdekoliv jsme vystupovali na komisi na výborech. Podle mého názoru to je lex Dukovany. Není to zkrátka obecný zákon, který by fungoval pro nějakou část tady energie. A je to jednoduché. Pouze z časového hlediska, pokud ten zákon neschválíme, tak ten projekt Dukovan zkrátka nebude. Nebude bez tohohle zákona, takže vlastně ten zákon se dělá primárně pro to, aby ten zákon mohl vzniknout. I to, že vlastně ta smlouva, která byla uzavřená mezi státem a společností ČEZ a její dceřinou společností tomu nasvědčuje. Je to vlastně ještě druhý aspekt, který tady máme. Pokud by to nebyl lex Dukovany, tak máme tady tisk, který tady bude příští plénum naše, a to je právě ten zákon POZE – o podporovaných obnovitelných zdrojích, kde by toto de facto mělo být, pokud by to nebyla nějaká speciální věc. A to nemyslím nějak negativně. Já to pouze konstatuji. Tak to zkrátka je. Nicméně z pohledu legislativní techniky jsem pochopil, že to není úplně správně. Já tady právě zmíním tu věc, kterou jsem už říkal. Ten zákon má nějaký limit 100 megawatt pro ten jaderný zdroj. Proběhly na tom debaty na všech výborech, na kterých jsem byl. Já bych tady možná i pak požádal pana vicepremiéra, on to řekl dobře – ty malé jaderné zdroje, ty mikro a malé reaktory, to není věc, která je konkurenční. To je věc, která půjde vedle, bude se to doplňovat. Ty velké zdroje mají výhodu stability, já s tím také souhlasím, že opravdu v té síti potřebujeme stabilní zdroj. Otázka jaký a co bude za 20 let nikdo nevíme, ale ty malé modulární reaktory jsou zase na druhou stranu flexibilní. A podle informací, které mám já, ekonomicky jsou výhodnější. Jo, neznamená to, že čím větší elektrárna, tím nakonec ty náklady se rozpustí a bude to levnější. Tak to zkrátka není. A já jsem potkal s několika odborníky na ty malé zdroje, jaderné a modulární, u nás, tady z ČR. A oni mi říkali – my tomu vlastně moc nerozumíme. Tady tedy půjde takové veliké množství peněz do jednoho velkého projektu, ale necítil jsem z jejich jako slov, že by byla velká podpora, hlavně finanční, tomu rozvoji, výzkumu a vývoji v této oblasti. A tady bych chtěl pana ministra nebo vicepremiéra požádat, aby vláda tady v této části, kdyby mohla trochu zabrat. My jsme se tam dopočítali k nějakým 250 milionům korunám ročně, kdyby se investovaly do těchto nových technologií a vývoje u nás, budeme na špičce. Minimálně v Evropě. To tady zkrátka neprobíhá. A když tady se bavíme o projektech, které jsou na 80 90 let, když to tady počítám, co tady se vlastně dneska schvaluje, tak proč ty druhé věci, které mohou být vedle a můžeme v nich být špičkoví, nejsou tak podporované, jak by měly být? Takže bych chtěl jenom požádat pana vicepremiéra, vím, že nějaké věci vláda dělá, většinou je to spíš na papíře, ale i ty peníze jsou potřeba. A když já porovnám 250 milionů ročně a tady jestli to bude 162 miliard nebo 400, to ještě uvidíme, tak mi to připadá veliký nepoměr. Takže já doufám, že určitě pan vicepremiér se na to ještě podívá. I když uvidíme, jak bude fungovat nová vláda v této oblasti. Nicméně z tohoto důvodu budu navrhovat ten limit 100 megawatt z toho zákona odstranit. A je to právě z toho důvodu, aby vláda měla tu možnost, abychom se opřeli do toho, abychom byli lídrem na světové úrovni. Nějaké projekty tady probíhají, ale pořád jsme tady opravdu pod tlakem toho, že ty peníze tady na to nejsou.

Druhá věc, která tady padla, a ta se týká té ekonomické, vlastně už de facto třetí, já to spojil, té ekonomiky samotné. Vám všem jsem posílal pozměňovací návrh s nějakým odůvodněním, snažil jsem se být hodně detailní. Nebudu to celé číst a opakovat, to by bylo na dlouho. Jenom pro mě, tady padlo od pana vicepremiéra, mě to vždycky mrzí, když pak tady to probíhá do takového jako trochu šťouchání – slova jako „megasocialismus“, když navrhneme stropy, které de facto jsem s kolegy tady navrhl já, s paní senátorkou Dernerovou, Seitlovou, dalšími kolegy, s panem Bekem. My, pane vicepremiére, nejsme megasocialisti. My chceme pouze řádně spravovat veřejné výdaje státu a občanů. A já si myslím, že není možné říkat to, že nelze ty ceny zafixovat. V obnovitelných zdrojích v tom druhém zákoně ty stropy jsou. Budete teďka je upravovat, budete je měnit. Takže to jako není pravda, že to nelze. Akorát ten projekt je dlouhý, to je pravda. Nicméně, jak jsem už zmínil, vy jste si na vládě zkrátka schválili finanční model nebo model financování toho projektu, který vláda posvětila. A díky tomu modelu, který máte i s ČEZ prodiskutovaný, a ptal jsem se všech lidí, které jsem potkal – pana Beneše, pana Cyraniho, vaše pana náměstka Ehlera, je ten model opravdu jakoby de facto pouze nějaké vodítko, nebo opravdu ty částky budou dosaženy? Všichni mi potvrdili, že to tak bude. Takže pokud oni říkali něco jiného a vy říkáte nyní, že to tak nebude – „fair enough“. Řekněme, nebude to stát 162 miliard, nebudou ty výkopní ceny nějaké, ale bude to třeba půl bilionu. Já budu rád, když to tady uslyším, ať to slyší i voliči, ať to slyšíme my, ať to slyší kdokoliv, kdo tady vlastně má v tuto chvíli o to zájem to slyšet. Já budu moc rád. Ale zatím nikde to tady nepadlo. A všichni mi dali garance na to, že to tu částku nepřekročí. Proto se snažím o to, abychom my měli pod parlamentní kontrolou to, aby ty náklady neujely do nějakých astronomických částek. Je pravda, že v jiných státech, kde se staví nové velké jaderné zdroje, tak ty projekty nakonec dopadnou několikanásobně nebo o velká procenta násobně dráž. A když ty částky porovnám, tak si myslím, že u nás by to také tak mohlo být, ale já to nechci. Velice krátce k tomu schválenému vládnímu materiálu, ze kterého já jsem pak vyšel a udělal pozměňovací návrh. Pouze jsem vaše čísla, vámi schválená a ČEZ, dal do zákona. Zmíním jen jednu věc – v těch číslech máte vždycky nějaké rozmezí od do. Mluví se o výkupní realizační ceně. Je škálovaná podle let, kdy ta smlouva bude uzavřená se společností ČEZ, kdy jim budeme garantovat tu výkupní cenu. Od 30 do 60 let jsou tam nějaké hodnoty. Dejme tomu při 30leté smlouvě bude to 60-70 euro za MWh. A já už tam, ale v tomhle tom ten rozdíl, to je nějakých 16 % toho, že máte možnost variance mít tuto zakázku na 162 miliard korun, náklady na výstavbu té elektrárny, plus další náklady, které budou točené, které se pak dostanou zpátky v garantované ceně. Ale může to být až nějakých 187 miliard. Takže opravdu tam ta vata, ten prostor pro to soutěžení, tam zkrátka podle mě je. A to v tom, a to máte dobře zpracováno. Já jsem ho četl, já vládu chválím, že takový ekonomický model máme, ale my se bavíme o tom přece, to to musí tomu ČEZ vyjít, to je ekonomická nějaká logika. A když mu to nevyjde, no tak to zaplatí stát, to jsme se dozvěděli. Tak to je ve smlouvách. Tak to říkám, že tedy nakonec stát ponese nějaké vícenáklady, pokud to ČEZ nedokáže nějakou formou dobře uřídit. Nechci tady kopat do ČEZ, ale na druhou stranu víme, jak ČEZ některé projekty, například na Balkáně, jak nám dopadly. Mohu zmínit teďka Bulharsko. Byl jsem tam, když to vidím tam, to je od 2 do 8 miliard ztráta. Albánie, taky 8 miliard.

Jako opravdu, můžeme se bavit o velkých projektech, které tady byly, že bych měl velkou důvěru a jistotu v management ČEZ, že oni budou takoví hospodáři, že to na 100 % ušetří, aby ČR neprodělala, je to byznys, cokoli oni natočí navíc, nám naúčtují. Tak to bude.

Vzhledem k tomu, že ta smlouva už je uzavřená, jestli jste ji někdo četl, veškerá rizika nese stát, cokoli se stane, dokonce když dnes neschválíme tento zákon, tak se může ten projekt předávat státu a stát musí zaplatit ČEZ za to. Já už se těším na to, až tu částku uvidím, no, moc se na ni netěším... Ta částka může být různá. Bohužel to je tak, že stát nemůže mít nad tou korporací zásadní kontrolu. Sice máte lidi v dozorčích orgánech, ale ti neznají ten projekt do detailu. Takže bohužel ty negativní ekonomické dopady tady jsou extrémní. Když se budu bavit o tom stropu, který jsem tady navrhl, já jsem se bavil s panem náměstkem o tom, jaký by byl pro vás přijatelný strop. Tady ta nejvyšší částka vychází nějakých 1800 korun plus minus. Mně bylo komunikováno, že pro MPO je to částka 4500 korun, že to je stejná částka jako v zákoně o obnovitelných zdrojích, 2,5krát vyšší částka, než si vláda schválila ve svém modelu financování, díky kterému poskytne ČEZ bezúročnou půjčku, kterou zaplatíme my daňoví poplatníci na státní dluhové službě. To jsou miliardy korun. Ten model musí zkrátka vyjít. Už jenom tímto návrhem vlády nebo ministerstva, to je ten nižší, ten druhý tady ani nebudu zmiňovat, tak už bychom byli na cenách ne 162 miliard, ale 400 miliard, jako že to by mohl být strop toho tendru, aby nám to vyšlo.

Buď to chci tady slyšet na rovinu od pana vicepremiéra, jestli můžu, počítáte s tím, že to bude stát 400 miliard, nebo ten váš model není opravdu podvod a ty částky jsou dobře spočítány? Řekli mi to všichni, ještě jednou řeknu, z ČEZ i z ministerstva.