Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové já jako zpravodaj této novely zákona č. 300/2013 nebudu více opakovat to, co řekla paní ministryně ve svém úvodním slovu, ale ještě bych chtěl poukázat na některé věci, které doposud nezazněly nebo v tomto vystoupení nezazněly. Ten návrh novely zákona si klade za cíl rozšíření působnosti Vojenské policie na ozbrojené síly států, především členských států Severoatlantické aliance, a to při ochraně a doprovodu kolon jejich techniky, při průjezdu nebo pobytu na území České republiky a současně upřesňuje působnost a výkon služby příslušníků Vojenské policie v zahraničí. 

Navrhovaná úprava v této oblasti je reakcí na závazky České republiky přijaté v rámci dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, se kterou vyslovil souhlas Parlament České republiky a která byla vyhlášena sdělením Ministerstva zahraničních věcí číslo 1/2000 Sbírky mezinárodních smluv, a to v oblasti poskytování ochrany ozbrojeným silám jiného státu na území České republiky. V čl. 7 odst. 11 této dohody mezi smluvními stranami o statutu jejich ozbrojených sil je stanoveno, že každá smluvní strana bude usilovat o přijetí takových legislativních ustanovení, která považuje za nezbytné k zajištění přiměřené bezpečnosti a ochrany zařízení, vybavení, majetku, záznamů a oficiálních informací jiných smluvních stran... (Odmlka pro hluk v sále.)

***
.jiných smluvních stran na jejím území a pro potrestání osob, které porušují zákony přijaté k tomuto účelu. Od doby, kdy vstoupila výše uvedená dohoda v platnost, pro Českou republiku konkrétně 30. listopadu 2000, tak uplynula poměrně dlouhá doba, která kromě jiného umožnila vyhodnotit účinnost přijatých legislativních opatření v praxi a detekovat jejich slabiny nebo identifikovat chybějící jednoznačnou právní úpravu pro plnění předpokládaných úkolů. Praktické zkušenosti jednoznačně ukázaly, že v celé řadě případů by bylo nutné se pro zajištění bezpečnosti a ochrany zařízení, vybavení, majetku ozbrojených sil jiného státu opírat pouze o přiměřený výklad dosavadní právní úpravy, nebo se dokonce vzdát organizačních opatření nebo činností, které by bylo v dané situaci nanejvýš vhodné uplatnit.

Při přípravě novely návrhu zákona bylo proto vyhodnocováno, jaké jsou obecné zákonné podmínky pro ochranu pobytu ozbrojených sil jiného státu na území České republiky. K této problematice je nutné konstatovat, že Vojenské policii není na základě existujících právních předpisů umožněno podílet se na realizaci shora uvedeného závazku České republiky, jakkoliv by to bylo logické a odpovídalo by to obdobné praxi států, které jsou smluvními stranami citované dohody. Podle § 1 nyní platného zákona o Vojenské policii Vojenská policie plní úkoly v rozsahu vymezeném tímto zákonem a plní úkoly policejní ochrany Ministerstva obrany, ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany. Z tohoto základního ustanovení je zřejmé, že zákonodárce nyní vnímá působnost Vojenské policie jako výkon směřující k ochraně majetku České republiky, který je určen k plnění úkolů Ministerstva obrany ozbrojených sil, a současně také k plnění policejní ochrany ozbrojených sil.