Děkuji za slovo. Nejdříve mi dovolte se pochopitelně přihlásit k názorům kolegů z opozice, kteří jsme přesvědčeni, že vlastně dnes uprostřed vrcholící epidemie bychom měli řešit aktuálnější problémy. A to říkám s vědomím strategické důležitosti rozvoje jaderné energie v České republice. Politika, či spíše politikaření opět zvítězilo nad zdravým rozumem. Vláda evidentně potřebuje obnovit vratkou podporu koaliční KSČM a oslabený Andrej Babiš je nucen plnit požadavky Miloše Zemana a jeho okolí. A o tom to je.

Vážený pane předsedající, vystupuji teď se stanoviskem klubu ODS.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych zde ještě jednou připomněl, a vrátíme se tím zpět na zem, že náš výbor pro bezpečnost se jako kompetentní sněmovní orgán iniciativně návrhem zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice zabýval. Přesněji řečeno chtěl zabývat. Odkazuji vás přitom na usnesení výboru pro bezpečnost, které bylo doručeno všem poslancům 23. listopadu 2020 a naleznete jej v systému jako sněmovní tisk 966/3. Výbor v tomto svém usnesení na můj návrh jako místopředsedy výboru a po doplnění kolegou Ondráčkem přerušil projednávání tohoto návrhu před přednesením úvodního slova předkladatele, a to do doby doručení vybraných relevantních materiálů požadovaných od Úřadu vlády České republiky. Náš požadavek na doplnění podkladových materiálů a dalších informací potřebných pro řádné projednání tohoto bodu byl předsedou Kotenem adresován Úřadu vlády a zněl následovně:

Požadovali jsme:

Za prvé, závěrečnou zprávu pracovní skupiny stálého výboru pro jadernou energetiku pro otázky týkající se bezpečnostních zájmů státu v oblasti jaderné energetiky z ledna 2019.

Za druhé, vládní materiál schválený 27. dubna 2020 věnovaný bezpečnostním aspektům výběru dodavatele nového bloku jaderného zdroje, popisující bezpečnostní zájmy České republiky, které jsou klíčovou podmínkou využití výjimky z výběrového řízení dle § 29 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek.

Za třetí, usnesení vlády České republiky č. 478 z 27. dubna 2020 a v usnesení zmíněný materiál V - vyhrazený 77/2020 s názvem Návrh usnesení vlády České republiky k aktuálnímu stavu zajištění a dalším krokům přípravy nových jaderných zdrojů, který mimochodem byl mezi tím odtajněn, ale o tom ještě budu mluvit, včetně příloh popisujících stav projektu.

A za poslední, pokud by byly k dispozici další relevantní vládní materiály dokumentující postup vlády České republiky při vyhodnocování bezpečnostních rizik spojených s projektem stavby nového jaderného zdroje, tak i tyto podklady.

V neposlední radě jsme chtěli, aby na nejbližším jednání výboru k tomuto bodu byli přizváni jako hosté místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a zvažovali jsme případně i zástupce bezpečnostní komunity.

Jaký byl výsledek našeho požadavku? Dne 15. prosince 2020 nám byla prostřednictvím sekretariátu výboru pro bezpečnost doručena odpověď místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy zde přítomného Karla Havlíčka k žádosti výboru pro bezpečnost, viz naše usnesení č. 196 ze 44. schůze výboru, o předložení materiálů požadovaných od úřadu vlády k Vládnímu návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, sněmovní tisk 966. Pan místopředseda vlády, ministr etc., etc., opět nezklamal. V úvodu své odpovědi z 30. listopadu předsedovi Kotenovi poděkoval - cituji - za zájem o proces přípravy výstavby a realizace nových jaderných zdrojů v České republice, konec citátu, což ovšem vyznívá nanejvýš ironicky v kontextu dalšího odstavce, v němž mimo jiné tvrdil, že - cituji - požadované materiály nemají s předmětem a účelem projednávaného zákona žádnou souvislost. Konec citátu. A s odkazem na zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a s odkazem na § 41 odst. 2 zákona č. 95/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, nám odmítl požadované informace poskytnout. Ale ovšem připustil, zaklínajíc se údajnou transparentností vlády v tomto tendru na dostavbu dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany a co možná nejširším konsenzem, že informace a dokumenty poslancům laskavě poskytne a zpřístupní, ale výhradě v budově Ministerstva průmyslu a obchodu v pracovních dnech mezi 8. až 16. hodinou. Jenom podle mého názoru nelze tento přístup považovat za nic jiného, než za jednoznačnou snahu o obcházení Poslanecké sněmovny a jejích orgánů. Pan ministr vycházel z jednoduché premise, pokud nedodám požadované písemnosti na výbor, zablokuji projednávání tohoto bodu. A pokud na MPO někdo dorazí, tak to budou pouze jednotlivci, což stejně neumožní stanovený bod - viz zmíněné usnesení výboru - na tomto kompetentním orgánu projednat.

Ponechme stranou, že se nás pan ministr snažil školit z jednacího řádu a odkazoval přitom mimo jiné na již zrušený předpis. Dovolte mi ovšem, abych na oplátku připomněl já jemu, že podle dalšího platného ustanovení jednacího řádu je poslanec oprávněn od členů vlády, vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy požadovat informace a vysvětlení potřebná pro výkon své funkce, a to včetně utajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, viz § 58 zákona.

Chtěl bych i připomenout a povzdechnout si, kdo jiný, než členové výboru pro bezpečnost, výboru pro obranu a dále pak speciálních stálých kontrolních komisí zabývajících se například kontrolou zpravodajských služeb, by měl mít v potřebném rozsahu přístup k utajovaným informacím, pokud je to nutné. Jsou to právě přesně tyto orgány Poslanecké sněmovny, které jsou personálně a materiálně vybaveny nakládat s citlivými a utajovanými informacemi. Možná to pro vás bude překvapení, pane ministře, ale Poslanecká sněmovna v logice věci a svých kompetencí disponuje tzv. režimovými místnostmi a má možnost a má možnost pracovat s těmito informacemi a dokumenty. Dokonce i celá Poslanecká sněmovna se může podle jednacího řádu usnést, že schůze nebo její část proběhne jako neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Proto nechápu neochotu pana ministra, poskytnout těchto několik málo materiálů členům výboru. Z jeho strany to považuji nejen za projev nedůvěry, ale zároveň i o snahu ztížit práci nám poslancům, legitimně se domáhajícím důležitých informací potřebných pro řádný výkon našeho mandátu a zabránit nám projevit kvalifikované rozhodnutí o vládních návrzích.

Jak máme chápat vaši odpověď, pane místopředsedo, než jako opovrhování Parlamentem, poslanci, výborem pro bezpečnost. To se skutečně mají členové výboru trousit jednotlivě na ministerstvo? Přestože jsem s vaším postupem zásadně nesouhlasil, což jsem prezentoval před vašimi podřízenými na ministerstvu a i nadále jej považuji za účelovou obstrukci, navštívil jsem s kolegou Robertem Králíčkem MPO. Pro vaši informaci, k datu naší návštěvy jsme byli opravdu jediní dva z našeho výboru. Dále se dostavil na ministerstvo kolega Lipavský ze zahraničního výboru, kterému ovšem byly předmětné utajované dokumenty zapovězeny.

Až na místě jsme zjistili, že jde pouze o tři až čtyři utajované dokumenty, z nichž bylo navíc inkriminované usnesení vlády odtajněno, a to již v dubnu 2020 ještě před projednáváním tohoto bodu vládou České republiky. V neutajované doprovodné korespondenci se navíc nacházel návrh ministra vnitra o odtajnění vyhrazené zprávy pracovní skupiny sestavené z bezpečnostních složek Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí z léta 2018, resp. z ledna 2019.