Vážené kolegyně, vážení kolegové,

já si dovolím na začátek jednu poznámku na pana ministra. Otázka by přece měla znít, pokud by vláda chtěla provést analýzu, nebo Ministerstvo zdravotnictví, těch opatření, jestli jsme mohli zabránit některým těm úmrtím. To si myslím, že by byla hodnověrná věc a ne se zaklínat tou mezinárodní statistikou a tím počtem, v jakém jsme pořadí.

Myslím si, že abychom byli schopni reagovat v budoucnu, pokud nějaká taková situace přijde, tak bychom měli říct a měli analyzovat, jestli nenastala nějaká chyba, jestli bylo možné v rizikových skupinách, v těch rizikových prostředích, v těch rizikových komunitách, tomu zabránit. To bych viděl za naprosto věrohodné a takhle bych čekal, že se k tomu klíčové kontrolní orgány, třeba Ministerstvo zdravotnictví, postaví.

Ale chtěl bych mluvit o něčem jiném. Dovolte mi připojit se do naší diskuze, pronést několik poznámek k chytré karanténě dva nula, snad nejčastěji skloňovanému vládnímu projektu, jehož ambicí je monitorovat a řídit opatření pro případnou druhou vlnu pandemie Covid-19. Technickou podobu projektu systému zvládání zdravotních hrozeb v oblasti ochrany veřejného zdraví schválila vláda 25. května 2020 na svém zasedání a jak je pro tuto dobu příznačné, na základě souhlasu premiéra Andreje Babiše neprošel tento dokument mezirezortním připomínkovým řízením.

Přestože jde v případě chytré karantény dva nula zjevně o polotovar zpracovaný ve chvatu, který se mimo jiné vyhnul jakýmkoliv právním aspektům tak složitého problému, jakým je nakládání s citlivými osobními daty občanů ze strany státních orgánů, ale i soukromých společností, navazující mimochodem na několik sporných rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví a ani mezi hygieniky nepanuje jednotný názor na jeho potřebnost, vláda jeho znění schválila.

Připomeňme navíc v této souvislosti včerejší reakci rezortu zdravotnictví, když si média povšimla tvrzení obsaženého v dokumentu a schváleného vládou, že v případě eRoušky došlo k formálním pochybením, neboť poloha občanů prostřednictvím moderních technologií sledována nebude. Takže vláda formálně pochybila i v bodu 4.2 tohoto dokumentu s názvem Komunikace a PR, kde za účelem zapojení většího počtu uživatelů eRoušky a zvrácení, cituji: "neklesajícího počtu nesouhlasů", krásná formulace, která svědčí o tom, že lidé nejsou ztotožněni s touto cestou své kontroly, občanům se zapojením do tohoto sledovacího systému vlády vyčlenilo v první fázi 6 mil. a ve druhé celkem 20 mil. k mediální kampani. Zjevný protimluv. To vše je mimo jiné důsledkem rozhodnutí Andreje Babiše nepřipustit diskusi o tomto systému s jinými rezorty a připomínkovými místy. Z dokumentu navíc vyplývá, že informační systémy ke shromažďování a analýze dat byly během nouzového stavu v rámci Chytré karantény 1.0 vyvíjeny a rozvíjeny nekoordinovaně na několika místech: v rámci Armády České republiky, na Ústavu zdravotnických informací a statistik, v Národní agentuře pro komunikační a informační technologie, státní podnik, a dále soukromým technologickými společnostmi ze Sdružení COVID19CZ.

Jedním z hlavních cílů Chytré karantény 2.0 je evidentně podle mého názoru zoufalá snaha spojit všechny tyto různorodé systémy do systému jednoho. A přitom, jak vyplývá ze samotného dokumentu, nejsou vyřešeny ani základní rozpory, jak dokážu touto citací: "Zkušenosti z průběhu řešení epidemie COVID-19 ukazují, že v oblasti informačních systémů je jednoznačnou a strategickou výhodou, pokud jsou zásadní informační systémy pod plnou kontrolou státní správy a klíčové aplikace jsou vyvíjeny přímo zaměstnanci rezortu jako zaměstnanecká díla. Úpravy takových systémů jsou v době krize rychlé, efektivní, nevyžadují nová smluvní zajištění ani dohody s jakýmikoliv externími subjekty. Příkladem rezortu zdravotnictví je Informační systém infekčních nemocí ISIN, který je pod gescí a věcnou správou Ministerstva zdravotnictví vyvíjen a provozován zaměstnanci ÚZIS. Skutečnost, že se jednalo o interní systém a vývojový tým tak mohl flexibilně reagovat na nové požadavky nastolené při COVID-19, umožnila, aby se tento systém stal páteřní informační infrastrukturou pro zvládání epidemie COVID-19." Konec citátu.