Odborníci se shodnou, že při boji se suchem je nejdůležitější zadržet vodu v krajině. Česká betonářská lobby by nejraději stavěla velké přehrady, ale žádná nádrž není schopná pojmout tolik vody, co správně obhospodařovaná půda a krajina! Malé tůňky, rybníky, mokřady, remízky, travnaté pásy, zeleň v krajině, které před válkou zkrášlovaly českou krajiny, dokázaly zadržet více vody, než přehrady. V létě pomalým odpařování vody chladily okolí a pomáhaly vytvářet dešťová či bouřková oblaka.

Bohužel v době kolektivizace všechny tyto krajinné prvky zmizely, aby se mohly vytvořit ohromné 100 hektarové lány, které je snazší obdělat zemědělskou technikou. Koryta menších řek a potoků byla napřímena a vybetonována, aby co nejrychleji odvedla vodu z krajiny pryč. Přírodní koloběh vody se nám tak nechtěně povedlo narušit. Po sametové revoluci bohužel k nápravě nedošlo, proto na nás klimatické změny doléhají mnohem výrazněji.

Přes tyto skutečnosti vedení Olomouckého kraje nereaguje dostatečně pružně na tyto výzvy. Zatímco například Jihomoravský kraj má dotační program na opravy rybníků, obnovu tůní a mokřadů, vrácení řek do přírodního stavu a na celkové zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu, Olomoucký kraj nic podobného nezavedl. Kraj Vysočina má již několik let koncepci boje proti suchu, kde jsou navržena opatření, jak změnit dosavadní katastrofální hospodaření v krajině. Podobný dokument bychom v Olomouckém kraji hledali marně. Boj se suchem se v našem regionu omezuje pouze na řešení akutního nedostatku pitné vody v některých obcích. To je samozřejmě důležité krátkodobé opatření, které ale neřeší dlouhodobější problémy.

Pokud si má Haná udržet svou úrodnost, je třeba začít hospodařit v krajině způsobem bližším přírodě. Vedení Olomouckého kraje tomu může napomoct mimo jiné změnou své dotační politiky a tlakem na centrální orgány, aby postupovaly rychleji v zavádění opatření na ochranu půdy a krajiny.

Radim Zámec
místopředseda krajské orgnizace Zelených, kandidát č. 2 do zastupitelstva města Olomouce