Stále je rozšířen mýtus, že funkce prezidenta odpovídá váze s květinou na jídelním stole. Tzn. pro funkčnost samotného stolu není podstatná, vůbec ji neovlivňuje, maximálně zabírá část místa a pokud by na stole nebyla vůbec, nic by se nestalo. Není to však pravda. Když do této vázy vložíte na pohled krásnou květinu, která pro jistotu nebude mít žádný odér, bude se vám jíst příjemně. Pokud do vázy vložíte vaši oblíbenou květinu, jíst budete stejně, ale pocitově vám bude lépe. Když tam však usadíte květinu zapáchající, zkazí vám chuť k jídlu. Stejně tak by to bylo s prezidentem. Prezident však není nevýznamnou vázou na jídelním stole. Prezident je člověk, který může ovlivnit mnoho věcí.

Část voličů vybírá kandidáta jako onu květinu. Líbí se mi? Voní mi? Nepřekáží?  Druhá vybírá podle kompetencí či odhadu jak se bude prezident ve své funkci chovat. Zůstanu-li u květiny na stole – nebude mrška ve váze pokračovat v růstu? Nepřeroste stůl? Nebude se z ní sypat nepříjemný pyl? Nebude zapáchat, ačkoli teď voní? Nebude opadávat? Je pravda co mi v květinářství o ní řekli? Třetí část voličů prezidenta vůbec neřeší či se rozhodla neřešit a počká, co mu jiní na Hrad dosadí. Není to pro ně důležité. V případě květiny budou u oběda překvapeni – pozitivně či negativně, nebo si květiny ani nevšimnou. Pouze v jednom případě si budou stěžovat – a to, když jim vybraná květina bude vadit. Tu začnou nadávat, stěžovat si. Stejně tak na jimi nevoleného prezidenta, který jim nevyhovuje. Nechci být takovým stěžovatelem. Nemám rád, když za mě rozhodují jiní. I když mám jako každý jen jeden hlas, mám právo jej použít a použiji jej. Sedět v hospodě u piva, stěžovat si, nadávat a k tomu dodat, že nevolím, protože nic neovlivním, je hloupé.

Oba chtějí…

Jenomže koho volit, když ve druhém kole máme socialistu Zemana a socialistu Drahoše? Oba chtějí totéž, oba si totiž vsugerovali (vyplývá to ze samotné podstaty socialismu), že mají nejlepší náhled na život a jsou osvícení. Když jsou osvícení, mohou lidem diktovat, jak žít.

Oba chtějí přesunout rozhodování o naší zemi do Bruselu (Zeman chce federaci, Drahoš posílení pravomocí bruselských úředníků).

Zdánlivě se liší v pohledu na migraci – Zeman je bojovník, nechce tady ilegální migranty. Problémem je, že např. ony kvóty, proti kterým oba (překvapivě) brojí, řeší přerozdělení migrantů, kteří získali statut uprchlíka (mělo by se tak jednat o prověřené osoby, které skutečně uprchly např. před válkou). Zeman však nemá s legálními uprchlíky problém (viz např. jeho vyjádření z doby, kdy byl premiérem či předsedou sněmovny). Oba se nyní shodují, že nařízené kvóty jsou hloupost a nesmysl – dle mého mají úplnou pravdu.