Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který hlasoval proti rezoluci, ale věří, že k tomu nedojde a situace se ještě vyjasní.
„V Maďarsku jsem za poslední čtyři roky byl minimálně 20x a jednal jsem zde jak s opozicí, tak i s různými neziskovkami, novináři, diplomaty i úplně běžnými občany. Mám proto důvod některým zahraničním interpretacím nevěřit a nepovažovat tamní situaci za nějaké závažné ohrožení demokracie,“ říká Zdechovský, podle kterého byla zpráva nizozemské europoslankyně Sargentini (Zelení), na jejímž základě se hlasovalo, velmi nevyvážená a obsahovala řadu nepodložených domněnek i přímo omylů. Zprávu proto ostře kritizoval už při projednávání ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a i na plénu hlasoval proti jakémukoliv postihu Maďarska.
„Pokud chceme někoho kritizovat, měli bychom to dělat na základě věcných podkladů a bez zbytečných emocí a ideologií navíc. Proto jsem třeba u Maďarska na druhou stranu podpořil závěry kontrolního výboru, kde jsme v některých případech konstatovali netransparentní zacházení s evropskými dotacemi,“ doplňuje Zdechovský s tím, že to ale není nic, s čím by neměly problém i jiné země EU.
„Když to shrnu, nevidím zásadní důvod, proč by měla být odejmuta hlasovací práva zrovna Maďarsku a ne i dalším zemím. Byl by to krok, který by nepřispěl k větší důvěře českých občanů v evropské instituce,“ sděluje Zdechovský, který věří, že čelní představitelé členských států v Radě Maďarsku hlasovací práva ponechají.
Evropský parlament doporučující rezoluci přijal jasnou většinou 448 hlasů, proti bylo 197 europoslanců. Aby EP – vůbec poprvé – přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, které dohromady musely představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV