Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který hlasoval proti rezoluci, ale věří, že k tomu nedojde a situace se ještě vyjasní.

„V Maďarsku jsem za poslední čtyři roky byl minimálně 20x a jednal jsem zde jak s opozicí, tak i s různými neziskovkami, novináři, diplomaty i úplně běžnými občany. Mám proto důvod některým zahraničním interpretacím nevěřit a nepovažovat tamní situaci za nějaké závažné ohrožení demokracie,“ říká Zdechovský, podle kterého byla zpráva nizozemské europoslankyně Sargentini (Zelení), na jejímž základě se hlasovalo, velmi nevyvážená a obsahovala řadu nepodložených domněnek i přímo omylů. Zprávu proto ostře kritizoval už při projednávání ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a i na plénu hlasoval proti jakémukoliv postihu Maďarska.

„Pokud chceme někoho kritizovat, měli bychom to dělat na základě věcných podkladů a bez zbytečných emocí a ideologií navíc. Proto jsem třeba u Maďarska na druhou stranu podpořil závěry kontrolního výboru, kde jsme v některých případech konstatovali netransparentní zacházení s evropskými dotacemi,“ doplňuje Zdechovský s tím, že to ale není nic, s čím by neměly problém i jiné země EU.

„Když to shrnu, nevidím zásadní důvod, proč by měla být odejmuta hlasovací práva zrovna Maďarsku a ne i dalším zemím. Byl by to krok, který by nepřispěl k větší důvěře českých občanů v evropské instituce,“ sděluje Zdechovský, který věří, že čelní představitelé členských států v Radě Maďarsku hlasovací práva ponechají.

Evropský parlament doporučující rezoluci přijal jasnou většinou 448 hlasů, proti bylo 197 europoslanců. Aby EP – vůbec poprvé – přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, které dohromady musely představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.