“Nejvíce se mi líbí ta představa, že by vznikl národní park Krušné hory. Mimo ochrany území s vodními zdroji, které jsou vzhledem ke zhoršujícímu se suchu stále cennější, by se z regionu odstranilo stigma kraje se zničenou přírodou,” uvedl krajský předseda Strany zelených Petr Globočník.

Krušné hory v současnosti ohrožuje řada jevů, mimo megalomanských stavebních projektů developerů na hřebenech, také plánovaná komerční výstavba větrných elektráren, nekontrolovatelný nárůst turismu nebo nesystémová těžba drahých kovů.

“Obnovitelné zdroje elektrické energie samozřejmě podporujeme, ale pro místní spotřebu, a i tak jsou místa, kam prostě nepatří. V Krušných horách by měla zůstat neporušená příroda, kde gigantické větrné parky nevzniknou”,  dodal k problematice rozvoje regionu a ochrany přírody místopředseda Zelených Adam Souček.

“Krušné hory mají stále dostatečnou kapacitu pro zvýšení turistické návštěvnosti v souladu s udržitelným cestovním ruchem, na rozdíl od například sousedního Českého Švýcarska, kde se destinační agentura snaží změnit strukturu návštěvníků právě směrem k udržitelnosti. V souladu s DA Krušné hory a rozvojem oblasti UNESCO i cyklistické magistrály a pěší hřebenové trasy, by dávalo vyhlášení CHKO smysl i z pohledu cestovního ruchu. Správa NP, případně CHKO a Destinační agentura pak ve svých aktivitách musí postupovat ve vzájemné shodě”, říká expert na turistický ruch Zelených Tomáš Růžek.

Myšlenka národního parku je však spíš zbožným přáním, vzdálená současnému stavu věcí. I sami Zelení připouští ochranu Krušných hor v jiné variantě. “Bylo možné realizovat alespoň vznik CHKO, která má větší spektrum ochranných zón. Neomezovaly by se tak obce na horách, které jistou výstavbu potřebují. Ucelené chráněné území na jižních svazích by navazovalo na zamýšlený projekt biosférické rezervace, který by měl vzniknout na německé straně Krušných hor. Příroda nezná hranice a i my bychom měli v její ochraně spolupracovat s našimi sousedy”, uzavírá téma Globočník.