V zahraničí i tuzemsku sílí populistické a národněsocialistické tendence, proti kterým je třeba se vymezovat. Tento boj by ale podle Strany zelených neměl odvádět politiky od řešení dalších problémů, s nimiž se každodenně potýkáme.

Zelení odsuzují útoky na demokracii a svobodu

Poklonkování nejvyšších ústavních činitelů Číně v ostudném “prohlášení čtyř” přineslo do společnosti něco, co zde od roku 1989 nebylo. Jde o zpochybnění Česka jako suverénní a demokratické země. Právě Čína je přitom velmoc, ve které dobře funguje kapitalismus bez demokracie, ve které jsou pošlapávána lidská i sociální práva i devastováno životní prostředí. Sedmnáctého listopadu si připomínáme Den boje za svobodu a demokracii – což jsou dvě věci, kterých se v současné Číně zdaleka nedostává.

Návrh poslance ČSSD Jeronýma Tejce osekat Listinu základních práv a svobod zase útočí na lidská práva, jejichž obhajoba bývala pevnou součástí české politiky. Listina je jedním ze základních výdobytků doby po roce 1989. Každým jejím omezením se ze svobodné, otevřené a sebevědomé společnosti stáváme společností ustrašenou a v důsledku snáz ovladatelnou.

Šedesát poslanců navrhuje vrátit do trestního zákoníku trestný čin “hanobení prezidenta republiky”. Opět jde o pokus o návrat před listopad 1989. O odstranění tohoto deliktu se zasadil Václav Havel, který věděl, že tam, kde za kritiku hrozí kriminál, nelze mluvit o svobodě jako takové. I tento návrh je neslučitelný s dědictvím 17. listopadu.

Zelení vyzývají k návratu ke kořenům politiky

Tři příklady politických témat jsou nejen příkladem nebezpečného uvažování části české politické scény, ale celou společnost odvádějí od diskuse o opravdu závažných problémech.

První z nich: znečištění ovzduší. Zelení budou vždy připomínat, co 17. listopadu 1989 bezprostředně předcházelo: třídenní demonstrace tisíců lidí za čistý vzduch v Teplicích. Přes mnohá zlepšení u nás totiž stále umírá každý rok téměř 5000 lidí předčasně na nemoci způsobené špinavým vzduchem, dvakrát tolik než ve vyspělých evropských zemích. Potřebujeme čistý vzduch a odklon od fosilních paliv, ne poklonkování Číně.

Druhý z nich: nárůst chudoby ve společnosti. Přestože období po roce 1989 přineslo pro mnohé nevídanou prosperitu, na straně vítězů nejsou zdaleka všichni občané a občanky ČR. Jak je možné, že i v období nevídaného hospodářského růstu a minimální nezaměstnanosti žije více než milion lidí podle ČSÚ pod hranicí příjmové chudoby? Nejvíc ohroženi jsou přitom nejslabší členové společnosti, zejména matky s dětmi. Potřebujeme opravdovou solidaritu, nikoli omezování listiny základních práv a svobod.

A třetí z nich: stav veřejných služeb v Česku. Školství, zdravotní péče a sociální služby už nejsou jen pro vyvolené, ale mnohde se drží jen za cenu osobního nasazení tisíců lidí, kteří v těchto oborech pracují. Více než diskusi o urážení majestátu prezidenta potřebujeme dobře zaplacené a motivované lékaře, sestry i další pečující profese. A zejména potřebujeme moderně vzdělané a odpovídajícím způsobem ohodnocené učitele, protože jen díky kvalitnímu vzdělání posuneme tuto zemi směrem k moderní a otevřené společnosti.

Zelení se hrdě hlásí k odkazu 17. listopadu a k hodnotám, za které tehdy společnost bojovala. Stejně tak ale budou vždy upozorňovat na problémy, které současný svět přináší, a svou každodenní činností je řešit.

Svoboda a demokracie pro všechny nebyla vybojována jediným symbolickým dnem v roce 1989. Za svobodu a demokracii jsme totiž odpovědni každý z nás, každý den.