Návrh počítá s průměrnou roční těžbou 300 tisíc tun posázavské žuly po dobu 20 let. Proti plánu vznikla petice, kterou podepsalo přes 800 místních obyvatel, a záměr odmítla zastupitelstva obou dotčených obcí.

“Dobývací prostor kamenolomu, přes který v současnosti vede zelená turistická značka, má mít výměru bezmála 20 hektarů s pomyslným středem na kopci Holé vršky. Ty jsou vzdálené jen asi půl kilometru od prvních domků části obce Lešany Nová Ves. Holé vršky by těžbou zcela zmizely, a tím by se nenávratně změnil tamní krajinný ráz. Samotná těžba navíc zatíží okolí hlukem, zvýšenou dopravou a prachem. To všechno by měli místní podstupovat podle záměru firmy GET v době výstavby dálnice D3. S tím zelení rozhodně nesouhlasí,” vysvětluje Matěj Stropnický, předseda Strany zelených.

“Místní lidé nerozumí tomu, proč by měl být v této oblasti další kamenolom. V okruhu 10 kilometrů je lomů hned několik. Všechny se dnes potýkají s odbytem a jen čekají na zahájení stavby dálnice D3. Dva z nich jsou navíc umístěny u železnice, takže nezatěžují silniční dopravu. A jejich zásoby kamene dostačují pro výstavbu několika dalších dálnic D3,” dodává Daricha Moravčíková (SZ), jedna z iniciátorek petice s tím, že obdivuje “občanskou odvahu obyvatel Lešan a Kamenného Přívozu, kteří se svým podpisem postavili čelem neodvratné skutečnosti neustálého pokořování přírody a mamonu rychlého zisku”.

Z dalších nedostatků projektu lze zmínit nutnost archeologického průzkumu s ohledem na možný výskyt nálezů z keltské epochy, nedostatečnou akustickou studii či nedostatečné vyhodnocení seismických otřesů na stavby a ostatních vlivů posuzovaného kamenolomu na životní prostředí, a to zvláště v kombinaci s plánovanou dálnicí D3. V lokalitě se například vyskytuje ohrožený tis červený, jedle bělokorá či chráněný čmelák, slepýš křehký a další ohrožené druhy.