“Činnost povrchových lomů s sebou nese řadu negativních jevů, které se projevují zejména lokálně – hnědouhelné regiony vykazují v ekonomických, sociálních a zdravotních ukazatelích nejhorší výsledky v mezikrajském srovnání,” uvádí Přemysl Rabas.

V pozměňovacím návrhu proto navrhuje, aby příjemcem prostředků z úhrad za vydobytý nerost byly nově kromě obcí (33 %) a státu (30 %) také krajské samosprávy (37 %). Krajům by tak nově mohlo připadnout 37 % z úhrad za nerost z povrchové těžby. Pokud poslanci schválí předloženou úpravu horního zákona, tak by Karlovarský kraj nově získal do rozpočtu navíc zhruba 45 milionů korun ročně a Ústecký kraj až 180 milionů korun ročně. Tyto finanční prostředky jsou obzvláště důležité ve světle toho, že by kraje měly být hlavním koordinačním centrem strukturální přeměny související s ukončením těžby uhlí.

„Velmi vítám návrh senátora Rabase, který odstraňuje nespravedlnost v horním zákoně, kdy se velká část prostředků rozpouštěla ve státním rozpočtu místo toho, aby byly využity v regionech na sanaci důsledků těžby. Věřím, že jeho návrh získá v Poslanecké sněmovně širokou podporu napříč politickým spektrem,” říká Petr Globočník, předseda Zelených v Ústeckém kraji. “Dalším krokem by dle mého názoru mělo být navýšení poplatku z vydobytého nerostu na 10 %, což bych považoval za férovou sazbu jak pro těžaře, tak pro občany ČR,” dodává Globočník.

Pozměňovací návrh horního zákona předložili senátoři Přemysl Rabas (SENÁTOR 21), Petr Orel (Zelení), Miroslav Balatka (STAN), Tomáš Czernin (TOP 09), Zbyněk Linhart (STAN) a David Smoljak (STAN).

Celé znění pozměňovacího návrhu ZDE.