Zelení své návrhy, které by současnou situaci pomohly zlepšit, sepsali v pěti bodech. Požadují mimo jiné to, aby Česko nezavíralo cizince do detencí či aby politici i média nestrašili lidi zveličováním problému.

Co můžeme tváří v tvář uprchlické krizi dělat lépe?

1) Informovat se a klidnit emoce namísto vyvolávání paniky

Strach z neznámého je přirozenou lidskou vlastností. Strach ale také snadno plodí nenávist, která se až příliš lehce obrací proti těm nejohroženějším - lidem prchajícím před válkou a utrpením. Česká média i politici často namísto uklidňování veřejnosti pouze přilévají olej do ohně. Vláda by neměla občany strašit a problémy zveličovat, ale naopak přicházet s věcnými řešeními a přinášet do společnosti pocit jistoty. I my sami si můžeme zjišťovat informace ověřené z více věrohodných zdrojů. Například o tom, že v Česku v roce 2015 požádalo o azyl asi jen 1 500 lidí, z nichž navíc téměř polovinu tvoří Ukrajinci.

2) Přestat se zavíráním cizinců do detencí

Českou specialitou je dlouhodobé zadržování cizinců, kteří procházejí přes naše území, v detencích připomínajících vězení. Zadržení navíc za pobyt v zařízení musí platit. Jde o v praxi zbytečné represivní opatření, které bychom měli co nejdříve opustit. Registraci cizinců, procházejících Českem, je možné dělat daleko rychleji, levněji a hlavně humánněji. Na evropské úrovni bychom měli podpořit zavedení jednotné registrace uprchlíků, stejně jako revizi celého unijního azylového systému, který se ukazuje být nefunkční.

3) Připravit se na přijetí a integraci uprchlíků

Potřebujeme se připravit na možnost, že do Česka časem zamíří větší počet uprchlíků, například i v rámci přesidlování z táborů v Turecku či Jordánsku, na což je třeba se připravit. To znamená, že na všech úrovních, vládou a parlamentem počínaje a malými obcemi konče, musíme začít diskutovat o vytvoření účinných programů integrace cizinců. Integrační politika by měla být z Ministerstva vnitra, které uplatňuje výhradně bezpečnostní pohled, převedena na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Do přípravy integračních programů by se měly zapojit také firmy, neziskové organizace a my občané. Zaměstnavatelé ostatně už teď deklarují, že jsou schopny nabídnout práci desítkám tisíc cizinců. Nejlepším způsobem, jak předejít frustraci a potenciální radikalizaci příchozích, je dát jim střechu nad hlavou a umožnit jim pracovat. Pro příklady dobré praxe nemusíme chodit daleko, stačí se podívat do sousedního Německa.

4) Začít konečně spolupracovat s Evropou

Z členství v Evropské unii nám plyne celá řada výhod, stále jsme se ale nenaučili převzít svůj díl odpovědnosti za problémy celé Evropy. Naše vláda v Bruselu kategoricky odmítá přemisťování žadatelů o azyl i další návrhy společných řešení, ale nepřichází s žádnými konstruktivními návrhy. Důvěryhodnost Česka pro ostatní evropské země proto dlouhodobě klesá. Pakliže v následujících letech dobrovolně přijmeme několik tisíc uprchlíků z dalších evropských zemí, významně nás to nezatíží a zároveň půjde o důležité gesto solidarity vůči naším partnerům v EU. V 90. letech u nás nalezlo bezpečí téměř 11 000 běženců, kteří prchali před válkami na Balkáně. Jejich integraci jsme zvládli dobře a to bez ohledu na jejich vyznání.

5) Účinně pomáhat v cizích zemích

Neodmyslitelnou součástí hledání východiska uprchlické krize je pomoc v zemích, odkud lidé prchají, nebo kde už našli alespoň dočasný azyl. Míníme-li však takovou pomoc vážně, musíme zásadně navýšit objem prostředků, které na ni jsme připraveni poskytovat. V současnosti Česko vydává na rozvojovou spolupráci sedmkrát méně, než je cíl stanovený OSN. Současný objem peněz bychom měli bez odkladu alespoň zdvojnásobit a investovat jej především do zajištění základních životních potřeb lidí, zdravotních služeb a vzdělávání v nejhůře zasažených zemích. Pouze vojenskými prostředky válku v Sýrii ani další konflikty na Blízkém východě nikdy nevyřešíme.

Strana zelených téma migrace dlouhodobě sleduje a její členové se v něm osobně angažují. Jsou aktivní jako dobrovolníci na dotčených hranicích i v Česku, kritizují vládu za nelidský přístup k uprchlíkům i jejich rodinám nebo například navrhli prezidentu Zemanovi ocenění dobrovolníků při příležitosti 28. října. Zelení senátoři se také pokusili o zrušení poplatků za pobyt v detencích či odebírání mobilních přístrojů uprchlíkům přímo na půdě Senátu. Zelení napříč Evropou tak nabízí komplexní řešení napříč resorty a na úrovni EU.