Letní vedra, jako to, které zažíváme třeba dnes, nás dostihnou nejčastěji právě ve městech. Statistiky nedávají naději, že by to do budoucna mělo být lepší a jednom z důležitých úkolů měst je zmírňovat negativní vliv horka na své občany. Zeleň a voda ve městech není jen pro to, abychom to v nich měli „hezčí“. Jsou zde proto, abychom zde vůbec mohli žít. Podívejte se na konkrétní návrhy Zelených, jak zchladit horká města.

1) Zastínit dětská hřiště, pískoviště a zastávky

Zastínění je jedním z nejjednodušších a nejlevnějších způsobů, jak přinést lidem ve městě alespoň nějakou úlevu od slunce. Potřebují jej zejména dětská hřiště, která jsou v létě prakticky neobyvatelná, stín se hodí také lidem, kteří čekají na zastávkách. Na těch si pak mohou odpočinout i kolemjdoucí. Samozřejmě – nejlepší stín je ten přirozený ze stromů. Ale tam, kde se stromu nevejdou, patří zastínění plachtami.

2) Všechny nové autobusy, trolejbusy a tramvaje nakupovat už jen s klimatizací

V autobusech jezdí nadprůměrný počet seniorů a seniorek, ale také maminky s dětmi. Nejen těm klimatizace v autobusech velmi pomůže. Všechny nově pořizované autobusy, tramvaje a trolejbusy by proto měly být zařízeny klimatizací. Například ve Zlíně jsou už napřed a třetina všech vozů MHD již klimatizaci má. Samozřejmostí je pak klimatizace puštěná s rozumem, nikoli naplno.

3) Přidat pítka a vodní prvky ve městě

Trvalé vodní prvky ve městě jsou výrazně účinnější než jednorázové kropení ulic, kdy už často za 10 minut nepoznáte rozdíl. Voda se dá do ulic dostat fontánkami nebo nízkonákladovými mlžítky, které příjemně osvěžují vzduch, na vodní prvky by se mělo myslet i při rekonstrukci dětských hřišť, sídlišť a parků. Veřejnost i pejskové pak určitě ocení i více pítek s pitnou vodou zdarma. Proti horku pomůže také zdravé koupání v biotopových koupalištích – v dnešní době plné alergií je koupaliště bez chemie vyhledávanou volbou.

4) Podporovat zelené střechy a fasády

Při plánování nových městských budov i rekonstrukcí stávajících, jako jsou školy, garáže, parkoviště a další, by se mělo počítat se zelenou střechou. Zatímco klasické střechy se v létě dokáží rozpálit až na 70 stupňů, ozeleněná střecha nebo fasáda má teplotu blízkou okolním stromům nebo trávníku. U budov, kde klasickou zelenou střechu jejich konstrukce neumožňuje, navrhujeme podobně účinné řešení – osázení sukulenty.

5) Průsakové plochy namísto rozpáleného asfaltu

Podobně jako střechy, i plochy parkovišt, tramvajových pásů a jiných asfaltových a betonových prostranství se v létě rozpálí na 60 a více stupňů. Pokud jsou ale z průsakových dlaždic, ve kterých roste zeleň, nebo přímo ze zeleného travnatého koberce, mají mnohem nižší teplotu a navíc se cenná dešťová voda zasakuje do okolí, které zavlažuje, a nestéká do kanalizace.

6) Více stromů a zeleně

Zelené plochy ve městě jsou až o 4 stupně chladnější než asfalt. Stromy navíc pohlcují prašnost a odpařují velké množství vody. Díky tomu se nám ve městě lépe dýchá.

Plochám bez stromů na místo proschlé trávy a plevelu víc sluší luční kvítí. Chceme města osetá lučními letničkami, která vyžadují méně údržby, zadrží více vody a poskytnou útočiště některým druhům hmyzu, jako třeba motýlům. Rozkvetlá řada květin je mnohem účinnější než nakrátko posekaný a sluncem vypálený trávník.

Tam kde není možné kvůli nedostatku místa sázet stromy, je možné využít popínavou zeleň na městských sloupech. Nedávno s tím začali v Brně, dlouhodobě to provozují napříkad v německém Lipsku.

Z těchto opatření jasně plyne, jak se vedru účinně bránit: vysazovat stromy, neničit zeleň, nezakrývat vodní plochy, zpřístupnit a budovat nové potoky, jezírka, rybníčky a další vodní prvky. Sázet trávu, keře, květiny a bránit se betonu a asfaltu. A vypomoci si umělým stínem a klimatizací tam, kde příroda nepomůže.