Po pandemii tu máme téměř dvojnásobek lidí žijících v chudobě než před ní. A přestože oceňujeme, jak se vláda staví vůči pomoci bojující Ukrajině i vůči pomoci Ukrajincům, kteří u nás získali útočiště, nelze nevidět, že vláda naprosto selhává při řešení problémů s energií, inflací a rostoucími životními náklady.

Do kategorie nejchudších srazila pandemie i řadu těch, kteří se předtím dokázali udržet nad vodou a normálně pracovali, byť neměli větší úspory. Současná situace tyto lidi ohrožuje ještě více a začíná dopadat už i na střední třídu.

Těch několik opatření, které vláda přijala, zatím nemělo zásadní efekt, jejich zavedení vždy trvalo velmi dlouho a vláda je doprovodila chaotickou komunikací. Ministři a ministryně navíc nejsou schopni naslouchat svým poradenským orgánům jako NERV a zavést do praxe jejich smysluplné návrhy.

Vláda přitom nejen že nedokáže pomáhat nízkopříjmovým, ale také nedokázala za více než půl roku nijak odstranit překážky těm, kdo by si chtěli pomoci sami. Instalace fotovoltaiky a rozvoj komunitní energetiky stále brzdí zbytečné byrokratické překážky, stále není možné získat dotace na výměnu plynových kotlů, podmínky dotací na zateplování nebo soláry jsou pro většinu domácností nedosažitelné. Chybí také dostupné půjčky na tyto investice, přičemž paradoxně vláda neváhá půjčovat uhlobaronům na jejich podnikání.

Považujeme současnou situaci za alarmující a obáváme se, že pokud vláda nezačne situaci řešit mnohem intenzivněji, budou ze situace profitovat extremistické síly. Což je v situaci války několik stovek kilometrů od nás obrovské riziko.

Zde je deset věcí, která vláda musí přijmout pro sociálně-ekologické řešení současné krize: