Začátkem září jsem napsal, že mám obavy z budoucí fašizace společnosti. Po dvou měsících se domnívám, že se již plíživě radikalizujeme. Viz výňatek z diskuse (jeden z mnoha podobných názorů) na konci článku, který je příspěvkem u článku na Seznamu, kde se píše o včerejším masakru v Paříži.

Jako politik i občan nesouhlasím s divokou imigrací, považuji ji za obrovský problém brzké budoucnosti i pro nás v Čechách, protože se nás minimálně nepřímo dotkne ve všech myslitelných oblastech společnosti - od bezpečnosti přes např. ekonomické problémy plynoucí z opětovné regulace pohybu po Evropě, po vážné narušení vztahů v naší společnosti - demokracie a jejích základních principů.

Je vůbec cesta ven z této velmi vážné situace ve společnosti? Myslím, že je, ale je náročná pro každého z nás občanů - nepodlehnout strachu, vábení jednoduchých a černobílých řešení, nenechat si vzít svobodu projevu a hájit jí i u lidí, kteří neříkají, to co my. Je to velmi těžké, opravdu náročné na každého z nás, protože se tím můžeme a často také budeme vydělovat z většinového smýšlení a poukazovat na sebe.

Důležitá - důležitější je role politiků, lidí, kteří tvoří veřejnou správu - ti nesmějí zapomenout na demokracii, ale zároveň se nebát činit nepopulární opatření, o kterých ví, že budou tak či onak pro ně samotné špatná. Ti vrcholní musí společně co nejrychleji ukončit divokou imigraci, začít plně kontrolovat hranice EU, pomoci těm státům, co ji mají hájit - chrání i nás ve vnitrozemí. Vrátit všechny ilegální příchozí, kteří nesplní status uprchlíka. Aktivně humanitárně cíleně pomáhat v zemích konfliktu, tam, kde již uprchlické tábory jsou. Začít naplňovat platné zákony, nebát se říci ne pseudohumanitě. Nebát se zákonných razantních řešení, která nebudou populární. Na to vše máme ekonomické prostředky i lidské kapacity, jen potřebujeme odvahu k činům.

Nedopusťme opakování dějin

Bohužel se obávám, že nakonec nezbude než jít společně bojovat z radikalismem a náboženským fanatismem tam, kde vzkvétá, tedy přímo do Syrie a dalších ohnisek islámského fundametalismu. Bude to stát životy Evropanů, mladých Evropanů, ale zdá se, že jiná cesta není, aby nebyly ještě horší následky současné evropské nedůslednosti a váhavosti, která je podobná té před před druhou světovou válkou.

Pokud nezačnou rychle demokratičtí politikové a představitelé států konat, vymkne se společnost z cesty plurality, demokracie a kromě hrozby islamizace jí bude ničit i fašismus ruku v ruce s nacionalismem a rasismem.

Nedopusťme opakování dějin, postavme se každý svým dílem za demokracii, svobodu projevu třeba tím, že my muži vstoupíme do dobrovolných záloh Armády ČR, nikoliv do samozvaných bojůvek. Zajímejme se o dění okolo nás, chtějme od politiků odvahu, otevřené řešení problémů na všech úrovních veřejné správy, stejně jako si nenechme vnutit nic neřešící kvóty na uprchlíky, ale ani nenávist k nim.

I nekvalitní demokracie má pořád mnohem vyšší hodnotu než dobře fungující autoritářská či fašistická společnost. Pro nás Čechy, Evropany určitě.