Za účasti představitelů politického života, odborníků a veřejnosti proběhla dne 15. února 2017 v sále 205 ve Sněmovní 1 v Praze 1 konference „Fiskální politika a multiplikační efekt" zhodnocení a vize pro aktivní státní politiku. Pořadatelem byla Ekologická platforma Zvonečník a Masarykova demokratická akademie pod záštitou poslance Robina Böhnische. Moderoval a přednášel Jiří Jakl. Tematicky byly přednášky členěny do bloků Fiskální politika – cesta k nové ekonomice a Multiplikační efekt u různých druhů investic a pobídek.

Zhodnocení a další vizi pro stavebnictví jsem se pokusil zúčastněným osobám přiblížit ve svém příspěvku „Význam stavebních investic", kde jsem poukázal na jeho nedobrý trend, uvedl příčiny krize a možnou nápravu. Mohl jsem tak navázat na své osobní dlouholeté zkušenosti, které již řadu let uveřejňuji k diskusi ve svých tezích k situaci ve stavebnictví, v celé řadě článků od chemie, energetiky počínaje a dopravou či automatizací a telematikou konče. Jelikož stavebnictví patří mezi významná odvětví ekonomiky a stavební produkce je považována za indikátor jejího významu, není mi lhostejný dvouciferný propad stavební produkce inženýrského stavitelství, když ČR zaznamenává hospodářský růst. Z podkladů SPS ČR vyplývá, že stavebnictví má ve své produkční činnosti řadu vazeb na jiná odvětví jako na dodavatele potřebných surovin, výrobků, energií, dopravy, služeb a pod…

Podle rozsahu těchto vazeb, tj. konkrétní poptávky a také rozsahu své vnitroodvětvové kooperace, dochází v produkci stavebnictví k větším či menším vyvolaným zakázkám vůči dodavatelům a při růstu produkce subdodavatelů k významnému multiplikačnímu efektu. Kvantifikace multiplikátorů vychází z údajů Národních účtů ČSÚ. Příslušný multiplikátor se pro odvětví stavebnictví dlouhodobě pohybuje v úrovni 3,2 – 3,3. Znamená to konkrétně, že každá realizovaná 1 mld. Kč stavební produkce v podobě stavebních investic vyvolává v daných letech (včetně transformační role zahraničního obchodu) celkový nárůst produkce (hrubého obratu) v národním hospodářství ve výši 3,2 – 3,3 mld. Kč. Stavebnictví je v ČR velmi významným odvětvím z hlediska podílu na celkové zaměstnanosti. Propad stavební produkce způsobil pokles zaměstnanosti v odvětví ke konci II.Q 2016 ve výši 7,8%, což v kontrastu se stavebním boomem na Slovensku je alarmující.

Mluvit proto o zajištění dynamického a vyváženého rozvoje České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, když chybí dopravní a technická infrastruktura v případě Prahy SOKP či MO a v případě Brna Velkého městského okruhu je přinejmenším troufalost a licoměrnost!

Svádět do nekonečna neúspěchy na předcházející vládní kabinety, nedostatečnou stavební legislativu, na roztroušenou pravomoc v oblasti řízení investic a výstavby, absenci digitalizace procesu výstavby od územní a projektové přípravy, rozpočtování, schvalování staveb, řízení výstavby, archivaci, ale i následnou správu budov a uplatnění těchto principů, zejména u veřejných stavebních zakázek zákonem včetně rekvalifikace zaměstnanců, jak jistě uznáte ve světle stavebního boomu na Slovensku nebudě férové. Stačilo by pravidelně ze strany MD kontrolovat a vyhodnocovat plnění termínů uvedených v přehledu investorské přípravy staveb, které mají předpokládané datum zahájení realizace v letech 2016 až 2018 a jejichž stavební náklady přesahují 300 mil. Kč (usnesení vlády č. 430/2016), při zavádění moderních metod v přípravě i realizaci staveb používat metodu BIM, zavést její povinné použití při zadávání a realizaci veřejných zakázek od roku 2018 místo času stráveného při určování výše odměny za dobře vykonanou práci u představitelů MD či ŘSD.

O nutnosti vytvořit podmínky pro zavedení konceptu Stavebnictví 4.0 do praxe je to obdobné jako u naléhavosti dneška a to načrtnout obraz budoucí společnosti se všemi klady a zápory a naznačit, jak ekonomika bude reagovat na změny. Dle prof. Sekerky to značí navrhnout opatření pro dobře fungující stát. Cílem rozhodování státních orgánů v ekonomice je udržovat reprodukci, případně rozvoj a odstraňování nepříznivých jevů a procesů v národním hospodářství. To však nenastává automaticky. Existující škodlivé jevy a procesy nevyvolávají procesy pro jejich odstraňování. Proto neexistují automatické mechanizmy nastolující požadované cíle. U dlouhodobých plánů je nutné zachování jejich kontinuity při změnách volených orgánů.

To znamená, že zákony a dokumenty týkající se státu a jeho řízení, musí být dlouhodobě platné. V našem případě to budou podzimní volby 2017. Poslední možností zvrátit nedobrý vývoj našeho stavebnictví, zejména inženýrského stavitelství, je Fórum českého stavebnictví 2017 pořádané dne 7. března 2017 v Clarion Congress Hotelu v Praze. O tom, že panelové diskuse budou bouřlivé svědčí účast Dana Ťoka, ministra dopravy ČR na jedné straně a Václava Matyáše, presidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR pod dohledem Bohuslava Sobotky, premiéra ČR a Andreje Babiše, vicepremiéra a ministra financí ČR na straně druhé. Tuto odbornou událost si nenechám ujít a přijedu z výstavby obchvatu Žiliny, kde v současné době pracují desítky kolegů stavařů i z důvodu propadu stavební produkce v ČR. Registrovat se můžete na www.construction21.cz, kde naleznete veškeré informace o akci i podmínky účasti.