Evropský parlament definoval udržitelný rozvoj jako „zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace“. Zcela jsou opomíjeny vnitřní determinanty rozvoje spočívající např. v diverzifikaci životní úrovně obyvatel určitého regionu. Materiál Divize pro udržitelný rozvoj (Division for Sustaine Development) Ekonomické a Sociální sekce (Department of Economic and Social Affairs) Spojených národů v kapitole 40 agenda 21 vyzývá země a mezinárodní společenství k rozvoji indikátorů udržitelného rozvoje. Tyto ukazatele jsou zapotřebí, aby zvýšily důraz na udržitelný rozvoj a pomohly zemím na všech rozhodovacích úrovních k přijetí vhodné vnitrostátní politiky udržitelného rozvoje.

Ve snaze nalézti odpověď na narůstající dispartitu mezi regiony byla ve spolupráci s výkonným ředitelem CZECH Smart City Clusteru (CSCC) panem Regecem odprezentována v únoru t.r. pro zájemce z regionu Polabí vize Smart City/Smart Region Polabí 2020. V úvodu byla představena vize jedinečného partnerství mezi firmami, státní správou, samosprávou, znalostními institucemi a obyvateli měst ve snaze budovat chytrá města, ve kterých sociální a technologické infrastruktury a řešení usnadňují život obyvatel a podporují udržitelný hospodářský růst. Účastníkům na konkrétních příkladech bylo názorně představeno, že tyto trendy zlepšují kvalitu života ve městech s okolím pro všechny jejich obyvatele tak, aby se mohla stát příjemným a bezpečným prostředím pro život i práci.

Témata byla záměrně v již lednu t.r. volena: chytrá obec, chytré odpady, chytré vodohospodářství a chytré zdravotnictví. Podrobnosti jsou uvedeny na str. 5 Poděbradských novin pod nadpisem „Zamíří Poděbrady mezi chytrá města?“, zde.

Bohužel další vývoj v české kotlině mi dal plně za pravdu a citát Karla Jaromíra Erbena „Však lépe v mylné naději sníti / před sebou čirou temnotu / nežli budoucnost odhaliti / strašlivou poznati jistotu!" vystihl tehdejší naši neprozíravost ba naivitu. Opět se ukazuje, že fungující stát musí při rozhodování vycházet z reálných koncepcí, dlouhodobých plánů a krizových scénářů, ale o tom se můžete v případě vašeho zájmu dočíst zde.

Zbývá než zmínit, že znalost budoucnosti představuje vždy strategickou výhodu – dokonce i v případě, že předpověď není zrovna dvakrát radostná.

V závěru mohu potvrdit slova lékaře a biochemika z New Jersey pana profesora Rašky, jr., že „Peněz na výzkum v ČR je už dost, ale platy jsou velice chabé“ a s určitými profesemi v podstatě neporovnatelné (o sociálních službách a zdravotnictví ani nemluvě). Ona chytrá řešení by přitom mohla býti pro sociální a technické služby včetně našeho zdravotnictví přínosem.

Martin Zemánek