Vážené dámy a pánové, vážení členové vlády,

já se přiznám, že budu hovořit úplně jinak než ostatní. Už si možná v mých vystoupeních pomalu zvykáte na to, že můj přístup je více vědecký než politický. Tak já jsem si dovolil se na tu problematiku energie a současné krize podívat prizmatem teorie systému. Jelikož jsem to měl připravené trošku delší, tak jsem byl požádán o to, abych to mírně zkrátil, tak vyhovím tomu požadavku, nicméně upozorňuji na to, že začínám řekl bych v jedné třetině toho vystoupení. Pak může dojít k tomu, že některým pojmům nebudete rozumět. Nicméně si myslím, že většina z vás je vysokoškolsky vzdělaná, že by tady neměl být zásadní problém.

Obdobně jako ostatní společenské systémy je ekonomika také otevřeným systémem, které nemohou být odděleny od proudu vnější energie a hmoty, které nepřetržitě proměňují. Základem pro trvalou existenci lidské společnosti a života na Zemi vůbec je produkce energie na slunci díky termonukleární syntéze hélia, umožněná a spuštěná působením masivních gravitačních sil a energií, za uvolnění velkého množství volné energie ve formě fotonů do okolí. Asi vás napadne, jak je to tedy s uranem, protože samozřejmě uran se má nebo se využívá k produkci energie a já skutečně nemám čas to tady vysvětlovat. Až někdy bude víc času, tak vám to řeknu. Je tam určité spojení někde v té minulosti.

Z důvodu této závislosti od proudu vnější energie(?) lze ekonomiky řadit k disipativním strukturám. Jde o struktury, které ke svému udržení potřebují energii, jinak přestanou existovat, zkrátka se rozplynou čili disipují. Je tedy schopna jako jiné disipativní struktury snížit vlastní neuspořádanost v entropii, ovšem jen na úkor volné energie z prostředí, kterou posléze do tohoto prostředí odevzdává v degenerované formě, a to ve formě tepelného záření. Na druhé straně díky efektivní schopnosti přeměny vnější energie, a to je teď důležité a zajímavé, vykazuje ekonomika jako disipativní struktura nemalou soudržnost neboli integrační schopnosti. Je tedy schopna homeostázy, čili udržení základních parametrů vnitřního a vnějšího prostředí dlouhodobě na konstantní úrovni. Ekonomika je tedy schopna spontánní samoregulace a samoorganizace díky příjmu zevní energie. Tady vidíte, jak je ta energie důležitá i pro stabilitu a fungování ekonomiky, jinak bez příjmů energie se poměrně rychle bude mít tendenci rozpadat.