Vážené dámy a pánové,
dovolte, abych navrhl nový bod programu, který by se měl jmenovat Obranyschopnost České republiky, možné ohrožení, a chtěl bych ho zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech.
Jedním ze základních atributů státu je zajištění obrany jeho hranic, území, tím i jeho obyvatel před vnějším a vnitřním nebezpečím. Pokud stát zanedbává a rezignuje v době dočasné bezpečnostní stability na tuto základní funkci, tak podkopává schopnost udržení integrity vzhledem k budoucím, více či méně předvídatelným bezpečnostním hrozbám a bude přinucen se podrobit působením přímého nebo nepřímého násilí, či v uvozovkách dobrovolně podle pravidla pravda je poznaná nutnost vyšší integrující síle, která jeho obranu zajistí.
Jak nás učí historie, toto je často počátkem procesu pohlcení daného státního útvaru do vyššího celku, který tím pozbyde postupně svojí identitu s drtivými důsledky pro charakteristické znaky státu, včetně ztráty jeho hranic, území, kultury, jazyka a mnohdy i pro genofond obyvatelstva integrovaného státu. Častou příčinou integrace menších celků do větší byl tlak nepřátelské vnější, masivní síly, například vznik a existence habsburské říše jako reakce na osmanské nebezpečí.
V současné době je prosazována jako odstrašující a integrační nástroj hrozba ruskou invazí směrem do zemí NATO, což má být použito k prosazení, posílení společné evropské obrany, která s velkou pravděpodobností povede skrze vynucení dle zájmu celku společné obranné politiky ke specializaci jednotlivých státních celků ve svém příspěvku k celkové obranyschopnosti dle jejich možností, a tím zkomplikuje či nakonec znemožní v budoucnu samostatnou obranu jednotlivým zapojeným státům.
Specializace, společné centrální řízení a společné sdílení a distribuce informací a zdrojů jednoznačně vede ke ztrátě jakéhokoliv systému samostatně fungovat v kompetitivním zevním prostředí a ten se stává závislým na dílčích specifických příspěvcích dalších částí systému, a transformuje se tedy v subsystém vyššího celku.
Tento pro nás nežádoucí proces vytváření našich závislostí již probíhá mnoho desítek let prostřednictvím našeho působení v silách NATO a nyní by měl být prohlouben hlubší evropskou integrací.
Dalšími nepříznivými prvky ovlivňujícími naši bezpečnost je globalizace složek obranného průmyslu a jeho ekologizace, což vedlo k přesunu výroby mnohých nutných komponent obranného průmyslu mimo naši republiku i Evropu k našim možným budoucím oponentům. Globalizace tedy nakonec podkopává schopnost původně vyspělých zemí zajistit svou obranyschopnost při současném zhoršování bezpečnostní situace ve světě o nesmyslné sebedestruktivní deindustrializační zelené tranzici ani nemluvě.
Máte důvěru k instituci papeže coby hlavy katolické církve?Anketa
Na druhou stranu avizované masivní zbrojení v oblasti Evropy spustí zbrojní technologické závody, jehož důsledky v nedávné minulosti pokořily Sovětský svaz a vedly k jeho destabilizaci a rozpadu. Jaké budou důsledky nového kola zbrojení, je těžko předvídatelné, ale určitě způsobí geopolitickou nestabilitu a možná i chaos, který může postihnout i Evropu, a tedy i Českou republiku.
Pokusím se definovat aspoň některá možná, v současné době neakceptovaná zevní bezpečnostní rizika, se kterými se budeme možná muset vypořádat sami nebo s přispěním podobně postižených států. Abychom se mohli racionálně a co nejlépe připravit na budoucí krize a nebezpečí, je nutné brát v úvahu nejenom jednu současnou krizovou bezpečnostní situaci, ale i další krize, které budou vyplývat z bezpečnostního, demografického, hospodářského a politického vývoje v blízké budoucnosti a které nejsou akceptovány v naší bezpečnostní strategii a které se mohou zhmotnit v blízké budoucnosti.
Rozpad - a teď budu jmenovat jednotlivé možnosti toho ohrožení. Rozpad globalizace, a tím i světového bezpečnostního, hospodářského a geopolitického systému, s válkami o zdroje včetně surovin, energií a potravin. Občanská, multietnická a náboženská válka v našem okolí či vznik evropských chalífátů. Mám na mysli západní Evropu a Balkán. Masivní migrační vlna nekompatibilního a těžko integrovatelného obyvatelstva z oblastí s jeho nadbytkem nebo z válečných oblastí nebo v důsledku hladomoru.
Bezpečnostní krize vyvolaná příchozími veterány z ukrajinské války, invaze části rozpadlé ukrajinské armády do okolních států včetně České republiky, rozpad Evropské unie a NATO způsobený ekonomickou a společenskou krizí s prohlubováním rozepří mezi progresivistickou a konzervativní částí obyvatelstva, se vznikem mezistátních a občanských konfliktů, rozpad Ruska na nástupnické státy vyzbrojené jadernými zbraněmi spojené s expanzí Číny, vzestup novoosmanské říše s vytvoření velkého Turecka a nakonec omezená jaderná válka v našem okolí či na našem území.
Za nebezpečné pro naši státnost považuji opuštění obranné strategie, která by zajistila schopnost samostatné reakce na ohrožení našeho státu v případě zevního nebezpečí jiného než v současnosti prosazovaného v souvislosti s válkou na Ukrajině, tedy připravit se na konflikt menší intenzity v případě rozpadu vojenské aliance, jíž jsme součástí, tak, abychom byli schopni maximálně samostatně čelit těmto bezpečnostním výzvám, ale současně abychom byli schopni kooperace s dalšími stejně postiženými zeměmi v našem okolí v rámci naší předchozí co nejkomplexnější a nejširší připravenosti v těchto činnostech.
Tedy nepředávat životně důležité kompetence žádné jiné, byť dočasně spolupracující straně. Je třeba se poučit ze současných i minulých konfliktů a vychovat, vycvičit a vyzbrojit naše obranyschopné a ochotné obyvatelstvo takovými obrannými a zbraňovými a ochrannými systémy, jejichž produkce je v našich současných finančních a technických možnostech nebo možnostech v blízké budoucnosti, aby každý agresor věděl, že při našem napadení utrpí ztráty větší, než bude jeho zisk, a že jsme odhodláni se s tímto vybavením bránit.
Vzhledem k možným výše uvedeným bezpečnostním hrozbám se nabízí možnost ustanovení teritoriální obrany z občanů ochotných se podílet na obraně teritoria, kde mají své blízké a svůj majetek, což by mohla být velká motivace k zapojení se do přípravy k obraně státu, a to z vyloučením možnosti, že tyto osoby budou povinovány se podílet na bojových akcích mimo určené teritorium, se zvláštním důrazem na vyloučení jejich působení v zahraničí. Toto by mohl být podstatný doplněk k Armádě České republiky pro reakci na alternativní ohrožení našeho státu, které jsem výše jmenoval.
Největším problémem naší obranyschopnosti se mi jeví právě neochota současné mladé generace nasadit vlastní život pro ideu uchování našeho státu a národa. O nějakých pochybných a nicneříkajících evropských hodnotách ani nemluvě. Bez jasné definice idejí, s kterými se ztotožní podstatná část obyvatelstva, a bude je ochotna bránit i za cenu rizika ztráty vlastního života, jsou jakékoliv investice do vlastní obrany vyhozené prostředky, pokud za nás nebudou bojovat drony a roboty.
Tyto prostředky se potom promrhají za nepotřebný železný šrot, který v budoucích válkách bude mít minimální životnost, jak nám ukazuje současná válka dronů na Ukrajině. Naopak nám odsaje potřebné prostředky pro investice do základů naší samostatné obranyschopnosti, tedy lidských zdrojů a infrastruktury a prostředků civilní obrany, a učiní nás zranitelnějšími pro alternativní hrozby.
Děkuji vám za pozornost.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV