Otázky se týkají oblasti neurověd a sociologie a mají zásadní přesah do chování společností v současnosti, a hlavně v blízké budoucnosti.

Je západní civilizace na vzestupu a jenom nyní vlivem nepředpokládaných a výjimečných okolností došlo k mírnému zakolísání správného směřování nebo nastává bod obratu, po kterém bude následovat stagnace či pomalý nebo rychlý pád?

Základem argumentace těch, kteří hájí teorii nastolené správné cesty je to, že velká část populace současných společností žije doposud v dějinách lidstva nepoznaném blahobytu a že tento trend bude i nadále spontánně pokračovat v globálním měřítku. Otázka zní, jakým způsobem dlouhodobý blahobyt /neboli výrazná eliminace trvalého existencionálního rizika smrti hladem, násilím, infekčními nemocemi aj/ ovlivňuje funkci mozku populací žijícími v tomto prostředí. Nějaké výzkumy v této oblasti byly provedeny. Vzpomeňme například známý Calhounův experiment na krysách a myších z přelomu 60. a 70. let minulého století. Výsledky experimentu až děsivě připomínají současnost a možná predikují i blízkou budoucnost v souvislosti s možným rozpadem základních sociálních vazeb lidských společností. (více ZDE)

Musíme pravděpodobně vzít v úvahu, že lidský mozek a funkce s ním spojené vznikly v mimořádně nebezpečném prostředí, které vytvářelo velký selekční tlak na přežití těch lidských skupin a populací, které dokázaly tyto podmínky úspěšně překonat svou nápaditostí, sdílením a předáváním informací nutných k přežití, a hlavně úzkou vzájemnou kooperací ve skupině.

Bezpochyby se o náš vzestup postaral vědecko-technický pokrok, kdy dokážeme využít energii uvolněnou z jiných zdrojů k činnostem, které umožňují poměrně efektivní fungování naší komplexní a hyperorganizované společnosti. K vědecko-technickému pokroku vedla spolupráce nadaných a nápaditých jedinců či skupin lidí v horizontální i vertikální časové linii, což umožnil vynález písma, knihtisku a dalších moderních informačních vymožeností a taktéž svoboda myšlení a vědeckého bádání.

Základem prosperity našich společností byl vždy lidský potenciál, který produkoval jedince schopné průlomových objevů a organizace, které byly schopné tyto objevy rychle realizovat v souboji myšlenek v rámci soutěže kapitálu, států, národů nebo ideologií.