Většina příjmů z daně z příjmu fyzických osob už jde na obsluhu státního dluhu (úroky). Nejde na silnice, nejde na vzdělávání nebo důchody. Nejde ani na umoření gigantického 3 bilionového dluhu.

Ve Sněmovně projednáváme, jestli zavřeme oči a pojedeme dál s nohou na plný plyn, nebo si přiznáme pravdu a zatáhneme za ruční brzdu.

Zastavení zadlužování je nepříjemné a pocítí ho každý. Nechci nikomu nalhávat, že to zvládneme hravě. Za každým škrtem v rozpočtu jsou konkrétní lidské příběhy a u každého škrtu by mě napadly důvody, proč jej vynechat. 

Rozhodovat o úsporných opatřeních není snadné. Učiním tak však s vědomím, že jedině tak se přiblížíme uzdravení veřejných financí a místo dluhů budeme v budoucnu financovat více investic a třeba i spotřeby.