Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Ukrajinou je první dohodou nové generace dohod o přidružení se zeměmi Východního partnerství. Sjednávání této komplexní dohody bylo přitom zahájeno v březnu 2007.

Cílem dohody je urychlit prohlubování politických a hospodářských vztahů mezi Ukrajinou a Evropskou unií, jakož i postupný přístup Ukrajiny k částem vnitřního trhu Evropské unie, včetně vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Jde o konkrétní způsob využití dynamiky vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou se zaměřením na podporu zásadních reforem, hospodářské oživení a růst, správu věcí veřejných a odvětvovou spolupráci.

„Pro Ukrajinu představuje dohoda také program reforem založených na komplexním programu slaďování ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, k nimž se mohou připojit všichni partneři Ukrajiny a na něž mohou zaměřit svou pomoc. Z dohody vyplývá, že pomoc Evropské unie Ukrajině je provázána s programem reforem,“ stojí v důvodové zprávě.

Poslanci se ale o smlouvě dnes pohádali. Sněmovna se přitom rozdělila na dva tábory – na ty, kdo smlouvu zcela hájili, a na ty, kdo smlouvu striktně odmítali.

Jako první k bodu promluvil komunista René Číp. Zmínil, že není připraven hlasovat pro přiblížení Ukrajiny k EU. Když ve sněmovně k tomuto bodu vystupoval prý poprvé, tak již tehdy varoval před unáhleným jednáním, protože tehdy byla na Ukrajině špatná situace a je tam prý i nyní. „Sami tamní občané nejsou spokojeni s postupem v Donbasu. Dnes také probíhají otevřené boje mezi oligarchy, a co se týče korupce, tak to bylo vidět při jednání tamního parlamentu. Otázkou je, co se z toho vyvine,“ poznamenal.

Jejich HDP nedosahuje ani čísel z doby před rozpadem SSSR

Když prý v roce 1992 Ukrajina vyhlásila nezávislost, tak se říkalo, že Ukrajina bude nezávislá. „Dnešní Ukrajina je ale rozdělena ekonomicky a i politicky a jejich HDP nedosahuje ani čísel z doby před rozpadem Sovětského svazu,“ zdůraznil Čip a přitom poukázal na oranžovou revoluci, „Ale změny, které tam na základě toho byly vyhlášeny, tak později byly opětovně anulovány,“ zdůraznil.

Promluvil také o tom, že se hovoří často o anexi Krymu, ale podle jeho mínění to anexe zdaleka nebyla.

Schwarzenberg: To samé bylo v Rakousku!

Na to reagoval někdejší ministr zahraničí a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. Zdůraznil, že když v roce 1938 byl v Rakousku proveden anšlus, tedy připojení Rakouska k nacistickému Německu, tak tam o měsíc později bylo vyhlášeno také referendum, kde většina hlasů vyslovila souhlas s připojením Rakouska k třetí říši. Podobný stav nastal podle něj i na Krymu.

„Je to zatraceně v našem bezpečnostním zájmu,“ podpořil dohodu ale Schwarzenberg. „Bude to něco stát, samozřejmě. My, Poláci, Maďaři, Slováci jsme také stáli západní Evropu během posledních dvaceti let značné peníze. Na druhé straně si musíme uvědomit, že vývoj v těchto zemích pomohl i hospodářskému vývoji v Německu a Rakousku. Když se Ukrajina postaví na nohy, je to ohromná šance i pro nás,“ dodal Schwarzenberg.