Plánu koalice zvýšit od příštího roku sazby daně z přidané hodnoty ze 14 na 15 a z 20 na 21 procent se nebrání jen ČSSD a šestice rebelů v ODS, ale i KSČM. Její první místopředseda Petr Šimůnek uvedl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce, že jeho strana by nejradši viděla model roku 2007, což by znamenalo snížení spodní sazby DPH ze 14 na 5 procent a návrat základní sazby na 19 procent.

V současné hospodářské situaci komunisté požadují podle Petra Šimůnka alespoň zachování současných sazeb DPH. „Ale to by byl citelný výpadek státního rozpočtu. Jak byste zvýšili příjmy?“ vyzvídal Václav Moravec na prvním místopředsedovi KSČM ve snaze zjistit, čím by bylo možné nahradit očekávaný příjem ze zvýšení sazeb DPH.

Komunisté si spočítali, kde najít Kalouskových 50 až 60 miliard

„Řešili bychom to progresívním zdaněním právnických a fyzických osob, to znamená, že velké nadnárodní společnosti by platily víc než dosud. Je to přibližně spočteno, že bysme vykryli přesně to, co jste řek,“ odvětil doslova Petr Šimůnek. „Těch 40 miliard? To nemáte šanci,“ zareagoval na jeho slova ohromený Václav Moravec, podle něhož by toto opatření přineslo rozpočtu jednotky miliard a nikoli požadované desítky miliard.

Ze strany prvního místopředsedy KSČM nešlo o žádnou improvizaci, což potvrzuje Jiří Dolejš, který má ve stínové vládě na starosti hospodářskou politiku a resort financí. „Já jsem si to počítal a využití vyšší progrese, druhá sazba pro velké korporace, využití bankovní daně, daně z finančních transakcí, větší progrese u majetkových daní a obnovení zdanění dividend by mohly vydělat i v současných ekonomických podmínkách, tedy malého hospodářského růstu, zhruba těch 50 až 60 miliard. A to je to, oč pan Kalousek v podstatě hraje,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jiří Dolejš.

Vzhledem k recesi nelze zatím pomýšlet na cílový stav

Také on zopakoval, že KSČM požaduje vrátit se u daně z přidané hodnoty před rok 2007, ale uznává, že v současné době by tak razantní skok u DPH nebyl reálný, a tak je třeba sazby alespoň nezvyšovat. „Vzhledem k recesí ekonomiky to sice v krátkodobém horizontu reálné není, ale dlouhodobě jako jakýsi cílový stav by to možné bylo. Koneckonců řada evropských států to má podobně nastavené,“ upozorňuje Jiří Dolejš.