Co budou poslanci vlastně projednávat v jednací síni dolní parlamentní komory v následujících dnech a zda se tedy vůbec dostanou třeba k tématu církevních restitucí, o tom začalo přihořívat deset minut po odstartování schůze. Sotva totiž předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová sdělila, co žádá grémium vedení sněmovny do programu zařadit, místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) vystoupil s požadavkem, aby byly vyřazeny z programu především církevní restituce a prováděcí zákon ke druhému pilíři důchodové reformy.

„Nedovedu si představit, že by se o takovém balíku tady hlasovalo jepičí většinou,“ řekl a bylo veselo. Podle něj má totiž vláda v dolní komoře převahu jepice, co večer chcípne, čímž myslel možný pád vlády kvůli ještě stále nevyřešenému daňovému balíčku. Ten by se měl projednávat ve středu.

„Vláda měla kdysi tady převahu 118 hlasů, nyní již jen 101. Proto si myslím, že o miliardách v rámci církevních restitucí by se tady jednat nemělo. Nedovedu si představit, že by se tady o takovém balíku hlasovalo jepičí většinou. Tady se mluví o miliardách, které se snažíme ušetřit, takže si tady tyto další miliardy nemůžeme dovolit. Proto žádám, aby církevní restituce byly staženy ze schůze,“ dodal Zaorálek.

To ale nenechalo chladným ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09).

„Kdysi jsme oba byli členy koalice, co měla stojedničku, a prohlasovávali jsme tady věci o mnoha miliardách... A 101 je stále ještě většina,“ jal se přesvědčovat poslance Kalousek.

Zaorálek si ale stále vedl svou. „Pokud jsou tady nějaké minulé zločiny, tak navrhuji je tady už ´nezvedat´. Dohodněme se dnes, že nebudeme o penzijní reformě a ani církevních restitucích tady jednat. Jsou to věci na padesát let a bylo by dobré, aby o tom tady byla shoda,“ dodal Zaorálek.

Zákony jsou zařazeny na středu

Jeho návrh o tom, aby se především o církevních restitucích ve sněmovně nejednalo, ale přijat nebyl. V programu jsou restituce zařazeny na středu 7. listopadu, stejně tak jako prováděcí zákon ke druhému pilíři důchodové reformy.

Církvím má být podle návrhu vrácen majetek v hodnotě 75 miliard korun a navíc 59 miliard jako finanční kompenzace v průběhu třiceti let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.

Se svou trochou do mlýna přispěl ke zpochybnění restitucí i prezident republiky Václav Klaus, když žádal záruku od premiéra, že se jimi neprolomí restituční hranice února 1948.

Daně také "smetou" ve středu

Rozhodování o církevních restitucích sněmovna už několikrát odložila kvůli výhradám strany LIDEM. Ta požadovala, aby byl před nimi schvalován daňový balíček, který má být pak ve středu hned prvním bodem programu.

Ohledně vládního daňového balíčku, se kterým vláda spojila svou důvěru, není dosud kvůli sporům v ODS jasno. Vládní tábor nemá zatím jistotu ani v tom, že bude mít potřebné hlasy pro další klíčové zákony.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.