Chaloupka ParlamentnímListům.cz řekl, že s ústavní stížností počítal již předem pro případ, že by byl zákon schválen.

„Ten zákon je špatný a žádný jiný krok již ani nezbýval poté, co to prezident Klaus ani nevetoval, ani nepodepsal, čemuž jsem rozuměl tak, že říká: je to špatné, tak to nepodepíšu, ale nemám ani dost síly, abych to vetoval. Takový přístup se mi nelíbí. Po zveřejnění toho, že jsme podali ústavní stížnost, jsem slyšel nářky ČSSD, že to byl jejich nápad a oni chtěli podat stížnost a že když se o tom Věci veřejné dozvěděly, tak spěchaly, aby byly rychlejší. To je nesmysl. My jsme předem počítali s tím, že tu stížnost v případě schválení zákona podáme. Sociální demokracie mluvila, mluvila, mluvila, zatímco my jsme makali a několik lidí na tom dřelo přes Vánoce,“ řekl Chaloupka.

Podle Chaloupky byly dalším důvodem rychlosti možné podpisy smluv o prodeji či pronájmu majetku církvemi a také, aby nebyla propásnuta šedesátidenní lhůta na podání k Ústavnímu soudu. „Myslím, že ta ústavní stížnost je sepsána velice dobře a věřím, že Ústavní soud rozhodne spravedlivě. Je fakt, že ten zákon nedávali do kupy nějací hlupáci a dávali si velice záležet, aby tam bylo co nejméně napadnutelných věcí. Ale našli jsme tam věci, které může Ústavní soud posoudit tak, aby ten zákon byl zrušen,“ říká Chaloupka.

Proč se nepoužil restituční zákon z devadesátých let?

„Ten zákon je špatný. Kdysi jsem ho nazval loupeživým. Ptám se, proč, pokud tvrdíme, že restituce v devadesátých letech byly správné a byly dobře provedené, se stejný princip, který je v restitučním zákoně neaplikoval analogicky i v případě církevního majetku? Šlo to upravit o inflaci, ale ten zákon či jeho principy šly využít i nyní, aby byla rovnost mezi restituenty a nevím, proč církve mají mít něco extra a speciální zákon. A pokud byl ten zákon z devadesátých let špatný, tak se ptám, kdo odškodní ty restituenty z devadesátých let? Ať se tedy pak přihlásí, neboť tento stát má asi evidentně dostatek peněz, aby vyplatil kohokoli. Protože když vyplácíme 150 miliard církvím plus, tak asi máme peněz dost,“ myslí si Chaloupka.

Další věc, která Chaloupkovi vadí, je finanční náhrada. Zdá se mu příliš vysoká a především nikdo prý nevysvětlil, kde se to číslo vzalo: „Vyplácet takovou částku v době, kdy se propouští, zvyšují se daně, ekonomika je v recesi, nejsou peníze na policii, hasiče, důchodce, není správné. Takže všem lidem sebereme peníze a vrazíme je organizaci, která zrovna netrpí, tak to mi je proti srsti. Do církví se za poslední desetiletí nacpalo dost peněz. Je to normální zájmová organizace. Někoho baví hrát tenis, někoho baví chodit do kostela. Koho baví tenis, ať si zaplatí provoz kurtu, kdo rád chodí do kostela, ať platí církev.“

Kde jsou výpočty náhrad a položky, které se mají nahradit?

Podle Chaloupky církve dostatečně neprokázaly to, že majetek vlastnily. A měly by to podle něho prokázat u konkrétních položek. A především u konkrétních položek v případě náhrady.

„Kde je nějaký seznam pozemků a budov, které se vydávají, ale především těch, za které se platí náhrada? Kde je vyčíslení toho, jaká náhrada se platí za ten konkrétní dům či pozemek, který si církev nárokuje, ale nemůže být vydán? Já jsem takový seznam neviděl. Paní ministryně kultury říkala, že takový seznam není, komise na můj dotaz odpověděla, že je, v médiích pak, že není. Jak je možné, že se něco oceňuje, když neznáme ty položky? Ke každé položce chci doklad, že to církvi patří. Já, když vám budu chtít prodat barák za pět milionů, tak vy mi je dáte, když nebudete vědět, v jakém stavu je, v jaké lokalitě stojí a zda ten barák vůbec existuje? To číslo náhrady je vycucané z prstu. To asi někdo někde stvořil s myšlenkou, že to musí být číslo, které ten národ ještě spolkne,“ zlobí se poslanec.

„Nelíbily se mi také argumenty typu: jsme ve skluzu, tlačí nás čas, ten zákon už měl být dávno. Tak proč se nejelo podle restitučního zákona a mohlo být všechno fér a mohlo se to udělat již v devadesátých letech. Udělat něco jenom proto, že se něco odkládalo a zdržovalo a teď řekneme, že to prostě uděláme a je jedno, jestli tam lítá deset, dvacet nebo padesát miliard, tak to se mi dost nelíbí. To je zlodějina, to je lumpárna,“ řekl Chaloupka.

Už vidím pana Hávu s pilkou

Ten také upozorňuje na to, že restituenti z devadesátých let mnohdy dostali majetek v dezolátním stavu a nedostali náhradu za to, že nemovitost byla původně v mnohem lepším stavu: „Každý ví, jak negativní názor já mám na komunisty a předlistopadový režim. Pokud komunisté někomu ublížili, tak já jsem ten první, který se bude snažit o nějakou nápravu. Ale v devadesátých letech restituce také nepokryly všechny chyby a křivdy, tak ani církve nemohou očekávat, že se jim nahradí vše. V devadesátých letech, když potomek, třeba vnuk pekaře si nárokoval pekárnu svého dědečka, kterou zabavili komunisti, tak musel nepochybně prokázat, že ta pekárna opravdu byla jeho dědečka a jeho dědeček byl tatínkem jeho tatínka a nejlépe doložit fotografii babičky, jak je před pekárnou vyfocená zamazaná od mouky s bochníkem chleba v ruce. A když to prokázal, tak mu dali zpátky ruiny s propadlou střechou, i když jeho dědovi zabrali krásnou pekárnu.“

Chaloupka upozorňuje ale i na praktické problémy převodu majetku. Oceňuje, pokud církve provozují školy, charitativní a nemocniční zařízení, ale obává se, že velká část vráceného majetku se ztratí v různých podvodech, protože církve prý nemají zkušenosti ani kapacity pro nakládání s majetkem.

„Církevní restituce se týkají spousty lesů. A já už vidím zřetelně před očima, jak si Richard Háva doma brousí pilku a těší se, až začne řezat stromky. Dřevo je úžasná komodita. A všichni známe vztah pana Kalouska s panem Hávou, pana Kalouska s církvemi a TOP 09 s lesníky a tak dále,“ řekl Chaloupka.