Karel Schwarzenberg zemřel v sobotu ve svých nedožitých 86 letech. Před tím byl delší čas hospitalizován nejprve v pražské VFN na Karlově náměstí a několik posledních dnů života ve Vídni, kam ho zhruba před týdnem nechala letecky přepravit jeho rodina. 

Kníže, jak mu mnozí říkali i přes stále platné zrušení šlechtických titulů, působil v české politice prakticky celou polistopadovou éru. Byl kancléřem prezidenta Havla, později dvakrát ministr zahraničí. Nejprve ve vládě Mirka Topolánka a později v Nečasově kabinetu. 

V roce 2013 se utkal o prezidentský post v první přímé volbě s Milošem Zemanem. Oba politici se dokázali i přes vyostřenou předvolební kampaň v letech následujících setkávat a se zálibou diskutovat.

Jak se Karel Schwarzenberg zapsal do českých dějin? S touto stručnou otázkou jsme se obrátili v rámci ankety na politiky napříč celým spektrem. 

„Já osobně vidím největší přínos Karla Schwarzenberga v té rané fázi přechodu na demokracii. Ať již v době před sametovou revolucí, kdy výrazně pomáhal československému disentu. Mj. šlo o Československé dokumentační středisko, které založil s Vilémem Prečanem nebo o pomoc řadě dalších lidí z disentu. Důležitá byla i jeho velká pomoc Československu po roce 1989, kdy stál po boku Václava Havla, otevíral díky svým kontaktům dveře do zahraničí a měl velkou zásluhu na tom, že naše země získávala v prvních měsících a letech po revoluci ve světě respekt a uznání,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz místopředseda Sněmovny a šéf stínové vlády hnutí ANO Karel Havlíček.

Přes nesouhlas v řadě názorů oceňuje bývalého politika i senátor Zdeněk Hraba, který je jako nezávislý členem klubu ODS a TOP 09. „Kníže Karel Schwarzenberg byl dle mého unikátní tím, že se dokázal bavit i s lidmi, se kterými nesouhlasil a dokázal říkat věci na přímo. Lidí s takovými vlastnostmi je v české politice bohužel nedostatek. A to říkám jako člověk, který s ním v mnoha věcech nesouhlasil,“ uvádí Hraba.