Mnozí lidé aktivní ve veřejném životě uznávají, že Václav Klaus je výraznou postavou české politiky, přestože ale společnost „namíchl“ novoroční amnestií. Kupříkladu advokát Václav Láska, známý svými protikorupčními aktivitami a peprnými glosami současné politické scény, by si ale právě kvůli amnestii hodně přál, aby média začala Klause ignorovat a odňala mu pozornost.

„Všechny jeho zločiny jako amnestie, milosti pro své známé, nerespektování pravomocných rozhodnutí soudu, vše je zapomenuto,“ je zhnusen advokát nad možným návratem Václava Klause na politické výsluní za pomoci Suverenity Jany Bobošíkové.

Nad Láskovými slovy jen kroutí hlavou disident a šéf Spolku Šalamoun John Bok, který navíc těsně po sametové revoluci pracoval v Úřadu pro ochranu Ústavy a demokracie a později i pro FBIS (Federální bezpečnostní informační služba). Klause tak zná od jeho prvních krůčků v politice.

Klaus je velký bojovník

„Václav Klaus již v roce 1990 rozmělnil hladinu české politiky tím, že jedna část z něj byla nadšená a druhá ho nemohla vystát. Hovořili o něm jako o ´Kikině´. Mne to ale vždy připadalo jako přízemní. Když s ním nesouhlasím, tak to přece není důvod, abych o něm takto hovořil,“ rozpovídal se Bok o Klausovi, přičemž zdůraznil, že by byl rád, kdyby se Klaus opětovně do politiky zapojil.

„Klaus je velkým bojovníkem, ovšem ne halasným. Není křižák, ale je bojovník právě z důvodů, že do politiky už vložil hodně. Šel do ní s nějakými představami, nějakými idejemi. Jestli byly naplněné nebo ne, to ukáže až čas,“ uvedl dále Bok k někdejší hlavě státu.

„Víte, kdyby Klaus udělal desetinu toho, co Zeman, tak by ho roztrhali na cimpr campr. Nic takového se ale u Zemana neděje, pokud jsem si všiml. Je tady smích, kroucení hlav, ale vyložený atak vůči němu nevidím. Možná i proto je z Klause tak výrazná osobnost. Já bych se ale spíš divil tomu, že poté, co skončil v postu prezidenta, že by se nijak neangažoval. I když je tato cesta, kterou možná zvolí, nezvyklá. Neboť známe ze světa, že exprezidenti dělají spíše takové mise, jako kupříkladu v USA James Carter, který se snaží dělat emisara pro zklidnění různých situací,“ pronesl Bok s tím, že má navíc dojem, že tu po Klausovi zůstal v politice vyprázdněný prostor.

´Babišové´ a ´Okamurové´ vyplňují prostor na pravici

„Klausovský přístup k politice nyní nikdo nedělá. Takoví ti ´Babišové´ a ´Okamurové´ jen vyplňují prostor na pravici, ale jejich přístup je skoro přízemní. Brnká to na nízké pudy, závist a jednoduchý způsob myšlení. Proto mám dojem, že tu je po Klausovi prázdno,“ zdůraznil Bok. Pokrčil však rameny nad tím, zda by on sám do budoucna volil Klause, či TOP 09, pokud se nakonec kandidátky takto vyprofilují.

„Zda Klause, TOP 09, nebo ODS zmítající se ve svých problémech? Nevím. Uvidíme, jak to bude těsně před volbami, jak dalece naberou sílu právě extrémní strany pod vedením Okamury nebo Babiše. Oni vypadají tak, že jsou okrajoví, ale myslím si, že zrovna pan Babiš by se mohl do Sněmovny dostat. Topka bude mít podle mne trošku problém, neboť ti, co nadšeně volili Karla Schwarzenberga jako kandidáta na prezidenta, tak už kvůli Kalouskovi vychladli. I když TOP 09 je třeba pořád atraktivní i pro mé děti,“ poznamenal bývalý disident.

Akce s odvoláním Brožové byla oprávněná

„Víte, on Klaus přes veškeré úsměšky neuhne... Mně se třeba líbil jeho boj s Ivou Brožovou coby předsedkyní Nejvyššího soudu. Sice byl kvůli tomu také neoblíbený v kruhu justice, ale asi nejenom mne vadilo, jak Ústavní soud účelově přikryl Brožovou, když ji Klaus jako prezident odvolal. Podle nás ji ovšem odvolal oprávněně, avšak byla veřejná lež, že by ji odvolával jako soudkyni. On ji odvolával jako manažerku Nejvyššího soudu. Byla by tak i nadále soudkyní, ovšem už ne předsedkyní,“ uvedl dále Bok.

Vysvětlil, že předseda kteréhokoliv soudu v ČR je de facto "administrátor". „Většinou pak tito administrátoři ani nevykonávají soudcovskou činnost. Já si nepamatuji, že by pan Sváček, nebo jiní předsedové soudu, zasedali v konkrétní kauze. Výjimkou je třeba Josef Baxa u Nejvyššího správního soudu a Pavel Rychetský, který zasedá i v plénu Ústavního soudu. Paní Brožová ale už léta nesoudí, nevykonává klasický úkon předsedy senátu. Klaus ji ale odvolával jako administrátorku. I podle mne je jako administrátorka nezpůsobilá. Dokonce i spolek Šalamoun Brožovou několikrát vyzýval, aby odstoupila, ale ona se tam drží zuby nehty. Dokonce kandidovala i na ombudsmana, ale tam to projela na plné čáre. Nešla ani na vyhlášení do zasedačky a plakala prý na záchodě. I to je obrázek...,“ vzpomněl Bok na minulost.

Podle něj prý celá věc nebyla od Klause osobní záležitostí. Věděl prý z mnoha zdrojů, jak Brožová často chybuje. „Tento případ navíc ani neměl řešit Ústavní soud, ale Správní soud,“ připomněl.

Skoro nic nedělala a ještě podrazila své lidi

Klaus mimo jiné měl prý přehled o práci Brožové proto, že dostával hodně žádostí o milost.

„Skoro dva a půl tisíce žádostí ročně. Proto mne třeba kdysi navrhnul na ombudsmana, neboť měl od nás (od spolku Šalamoun - pozn. red.) vždy pečlivě zpracované dokumenty a podklady k žádostem. A přes ně Klaus dostal přehled o tom, jak justice funguje a jak Brožová justici řídí. Ona ji sice nemůže řídit příkazy, ale pokyny a opatřeními už ano. Ovšem nedělá to. Vrchol všeho je, že se nezastala ani svých lidí. Kdyby alespoň mlčela, jenže ona nejenom že nemlčela, ale dokonce i své lidi kritizovala, což je nesolidární. A navíc ani neměla pravdu. Asi se ale udrží do konce svého mandátu, když ji navíc ještě mandát prodloužili...,“ dodal ke kritice šéfky NS.

Bok přece jen něco Klausovi vyčítá: prý nikdy nedal milost těm lidem, o něž žádal spolek Šalamoun. „V druhém údobí svého prezidentování nedal ani jednu milost, o níž jsme ho požádali. V prvním údobí dal, ale pak už ne. Začal s tím skrblit pro nás absolutně brutálním způsobem,“ poznamenal.

Říkám ano amnestii, i když mouchy by tu byly

A co kritika různých lidí, třeba již zmíněného advokáta Václava Lásky na novoroční amnestii?

„S amnestií jsem totálně souhlasil a souhlasím dodneška. Sice některé hypotézy kolem toho jsou možná v něčem pravdivé, ale když si to člověk pečlivě prostudoval, tak zjistil, že bylo vysoké procento anonymních případů, kde byl prominut zbytek trestu, nežli těch známých kauz, kvůli nimž vlastně vznikl humbuk. Jinak považuji amnestii za politické řešení, protože Vězeňská služba už nevěděla kudy kam. Ve věznicích bylo plno a politici do tohoto oboru ani nedávali skoro žádné peníze. Navíc technický stav některých věznic je neúnosný. Když se pojedete podívat na Ruzyň, tak tam se ten barák už úplně rozpadá,“ dodal John Bok na závěr.

I "jeho" Spolek Šalamoun tento týden připomenul Klausovu „kauzu Brožová“ a to v článku nazvaném "Chceme právní stát".

„Ctění nezávislosti soudů se pro politiky stalo nepřekročitelným axiomem, jehož bývalí prezidenti Václav Havel a Václav Klaus úzkostlivě dbali. Posledně jmenovanému se pak dostalo od justice tvrdého poučení o tom, kdo je v zemi pánem, když Ústavní soud retroaktivním nálezem, aniž by vyčkal výsledku zahájeného správního řízení, zrušil jeho zákonné rozhodnutí o odvolání Ivy Brožové z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu ČR a dále pak i jmenování Jaroslava Bureše jeho místopředsedou. Iva Brožová je od té doby nedotknutelnou osobou, podléhající přímo bohu, zatímco Václav Klaus soustavně upozorňuje na ohrožení demokracie sílícími snahami o nastolení soudcokracie,“ uvádí tady mimo jiné autor Zdeněk Jemelík.