Sociální demokracie plánuje nový řád v daních. „Zvýšíme příjmy státního rozpočtu zdaněním velkých firem, vyšším zdaněním hazardu a lidí s nejvyššími příjmy. Prosadíme majetková přiznání se sankcí propadnutí nezdaněného majetku a zavedeme registrační pokladny. Nebudeme tolerovat daňové úniky,“ píše se v programu ČSSD.

Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka k tomu pak říká, že daňová reforma je důležitá už proto, aby se zvýšily příjmy veřejných rozpočtů. „Pokud máme občanům nabídnout kvalitní fungování státu a kvalitní veřejné služby, tak potřebujeme mobilizovat finanční prostředky. Primárně chceme udělat pořádek v daních, aby se omezily daňové úniky a zlepšil se výběr daní,“ řekl tento týden Sobotka v rozhovoru pro deník Právo.

Když ale kdokoliv nahlédne do programu ČSSD hlouběji, zjistí, že například u daně z příjmů fyzických osob chtějí sociální demokraté zavést progresivní daň, u právnických osob hodlají zvýšit daň ze současných 19 % na 21 %, u DPH plánují vrátit sníženou sazbu u potravin, léků, novin a knih. Chtějí prosadit i vyšší majetkovou daň – tam spadá daň z převodu nemovitostí, dědická a darovací daň, či daň z nemovitostí - neboť prý Česká republika je na posledním místě v rámci zemí OECD v podílu majetkových daní na celkovém daňovém výběru.

Dále ČSSD bude prosazovat zavedení jedné další sazby ve výši 38 % z hrubé mzdy, tedy 28,3 % ze superhrubé mzdy pro příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně.

Plány to jsou sice smělé, ovšem ekonomové říkají zastavit. Že by toto totiž byly právě recepty, kterými by se podařilo v příštích měsících pokořit propad ekonomiky, tomu nevěří.

Recese je logická a i zdravá

„Recese je naprosto logická, normální a žádoucí součást kapitalismu, neboť vede k tomu, že se ekonomika ozdraví a odstraní se z ní negativní, přežité a neefektivní články. Ovšem snaha o to, jak se proinvestovat k růstu a ve smyslu prorazit, jen vede k tomu, že negativní články v ekonomice zůstanou a příští rok bude recese ještě hlubší a ještě delší. Jinými slovy, když se s recesí začne jakkoliv bojovat, tak to jen vede k tomu, že se ještě více zhorší,“ upozornila ParlamentníListy.cz analytička a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

„Oni rádi voliči věří tomu, že jakákoliv vláda je schopná některými opatřeními nastartovat ekonomiku. Ono to možná někdy může fungovat, ale převážně jen krátkodobě, třeba na jeden rok. Ovšem následky jsou pak docela citelné. Není to tak zadarmo,“ odvětil ParlamentnímListům.cz ředitel makroekonomických analýz ČSOB Petr Dufek. Souhlasí prý spíše s tou tezí, že v době recese je dobré z ekonomického hlediska nedělat nic.

Vše stojí na chování spotřebitelů

„Moc vlády podporovat růst ekonomiky není nijak velká. Je mnohem menší, než si lidé myslí. Protože ekonomika stojí hlavně na chování spotřebitelů – jestli oni chtějí utrácet, nakupovat si domy, byty a auta - a na firmách, jestli chtějí investovat, jestli vědí, že bude poptávka po jejich produktech, aby pak byly ochotné realizovat i nějaké investice. O tom je ekonomika,“ řekl dále Dufek.

„Stát může něco málo podpořit, třeba výstavbu dopravní infrastruktury, pokud na to má peníze, ale v první řadě by se měl soustředit na to, aby vytvářel příjemné klima pro firmy, pro své daňové poplatníky i pro obyvatele. Ale příjemné klima také stojí na tom, že se každé dva roky nepřekope celý daňový systém, jak tady v Česku máme ve zvyku. Jsou to desítky a desítky novel daně z příjmů fyzických osob a ty neustálé změny od hrubé mzdy do superhrubé mzdy, a pak zpátky zase k několika jiným sazbám, tak to není dobře.“ upozornil dále Dufek.

Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl se jen tak řečnicky napřed optal, proč politici navrhují pořád změny daní. Prý on to nechápe.

Michl: Přijde další, 131. novela zákona o daních?

„Takže nás čeká další, v pořadí již 131. novela zákona o daních? Téhle ekonomice bych nejvíc přál klid, klid pro lidi i firmy na práci, aby se pořád vše v daních neměnilo,“ zmínil Michl.

„Soustředil bych se na nabobtnalé provozní výdaje, na chod tohoto státu a na to, aby se zlevnila elektřina pro lidi a firmy - v recesi cena energií nepadá jen hlupákům. Tedy nevrátil bych do ekonomiky růst přes daně, ale přes snižování nákladů a snižování výdajů z peněženek lidí,“ dodal Michl pro ParlamentníListy.cz.

K plánům ČSSD na to opět zavést změny u DPH, se pak ekonom Dufek jen hořce pousmál. „Nebyl to nijak scestný krok zvyšovat daň z přidané hodnoty v posledních dvou letech dvakrát, ale zase na druhou stranu není nikde žádná jistota, že když se nějaká sazba sníží, tak že se automaticky sníží i ceny v obchodech. To je vždy ošemetná záležitost při snižování daní, nebo daně z přidané hodnoty. Jistota, že se automaticky zlevní pak produkty, kterých se to týká, není nikdy vůbec žádná,“ uvedl Dufek.

V nezaměstnanosti nabalovat na firmy další daně? Blbost!

„Když vezmu daň z příjmů právnických osob, tak těmi se vytvořila specifická daň pro některé firmy na úkor rozvoje. V době, kdy naše ekonomika je křehká, firmy propouštěly a máme tu rekordní nezaměstnanost, tak nabalovat na firmy v tuto chvíli daň ještě vyšší, tak to není příliš šťastné. Navíc je tady i otázka, jak by se firmy k takové věci vůbec postavily. Ti, co to navrhují, by se tak měly nad tím důkladně zamyslet. Je totiž docela pravděpodobné, že by firmy začaly propouštět ještě víc, neboť si na druhou stranu chtějí zachovat nějakou ziskovost pro akcionáře. O to více by pak ale třeba tlačily na snižování nákladů, to znamená i mzdových,“ pronesl dále ekonom ČSOB Dufek.

Pokud jde o plány ČSSD k dani z příjmů fyzických osob, tak možná na jednu stranu to zní prý „hodně líbivě“ zavést nějakou sazbu a "převálcovat" to třiceti procenty.

Pokud budou daně vyšší, tak také bude vyšší odliv

„Ovšem na druhou stranu musíme brát v úvahu, že lidé mají tendenci se takové dani eventuálně vyhnout, pokud mají možnost. Ne náhodou mají některé české firmy několik tisíc firem registrovaných na Kypru. Při stanovování takových návrhů by se pak ten, kdo to navrhuje, měl zamyslet nad vedlejšími efekty, které mohou vlastně zcela smazat efekt, který se od takových opatření očekává," zdůraznil s tím, že i když máme patnáctiprocentní sazbu daně, tak je to také daň progresivní.

"Tady se musí vzít v úvahu i to, že lidé s nižšími příjmy žádnou daň z příjmů fyzických osob neplatí. Pokud mají děti, tak už ji vůbec neplatí, a začnou až tehdy, když mají příjem čtyřicet tisíc hrubého. Proto úvaha, že se uleví na daních nízkopříjmovým skupinám a přidá se na daních lidem s vyššími příjmy, moc nefunguje,“ upozornil dále Dufek a zmínil, že navíc existuje i solidární přirážka sedm procent a právě proto bude zajímavé sledovat státní závěrečný účet za letošní rok a to už proto, aby se vědělo, kolik ona sedmiprocentní přirážka vlastně přinesla v době, kdy klesají mzdy.

U majetkových daní prý sice „nějaký prostor“ ke zvýšení existuje, ale i tady říká Dufek ale.

Majetkové, dědické a darovací daně jsou skoro nechutné

„Majetkové, dědické a darovací daně – to jsou obskurnosti, které znamenají několikanásobné zdanění vašeho příjmu. Protože když si člověk pořídí bydlení, tak si ho zaplatí z příjmů, který je již zdaněný a ještě za to bydlení zaplatíte daň z přidané hodnoty a pak ještě každý rok k tomu vzrůstající daň z nemovitosti. Proto tady něco není v pořádku, i když samozřejmě majetkové daně existují téměř všude na světě. Ovšem podle mne jejich použití je poněkud morálním problémem právě z titulu násobného zdaňování,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Dufek.

Markéta Šichtařová se pak zastavila také u DPH. „Základní sazby DPH týkající se knih a léků jsou položky nijak nepodstatné. Tam by to mohlo mít efekt jedině u potravin, ale vzhledem k tomu, že to je u okrajových záležitostí, tak je to spíše na uchlácholení voličů, ale poptávku to nezvedne. Když už dělat daňové změny, tak to má smysl jen tehdy, když je to velká daňová změna, nebo když se změní daňová sazba o deset procentních hodnot a podobně. Ale když jsou hrátky kolem toho, že se jednou daň na knížky zvedne a druhý den se dá zase dolů, tak je to jenom destabilizace daňového systému. To potom do ekonomiky vnáší nulový efekt, pokud jde o daňový výběr, ale obrovsky negativní efekt, pokud jde o očekávání a možnost tvorby. Vnáší to tak nedůvěru v podnikatelském prostředí,“ řekla Šichtařová.

Šichtařová: Jsou to vše nesmysly!

Podle ní je ale rozumné jenom zdanění hazardu. „Všechno ostatní, co navrhuje ČSSD, jsou v podstatě nesmysly. Pokud jde třeba o vyšší zdanění firem, tak to je v současné době nebezpečný experiment, neboť hrozí, že se tady bude opakovat situace z roku 2012 až 2013, kdy od 1. 1. byla zvýšena DPH a vlastně nás to odlišovalo i od Polska a Slovenska... U nás proběhla krize právě proto, že jsme si v době, kdy byla ekonomika v útlumu, ještě dvakrát zvýšili daně. Takže tady vlastně hrozí, že my jakékoliv známky ekonomického oživení zabijeme, neboť vlastně v době, kdy se ještě ekonomika nedostala z krize úplně, ji vrátíme do těžké recese, neboť znovu zvýšíme daně,“ dodala k tomu ekonomka.

I podle Šichtařové ale nemá smysl nastavovat progresivní daň. „Je to efekt negativní na poptávku, protože poptávka je hlavně tažena bohatšími lidmi. Chudí ještě nemají na to, aby dokázali zvyšovat útraty,“ řekla a zdůraznila, že ekonomika se začne "rozjíždět" hlavně ve chvíli, kdy existuje i velká zahraniční poptávka.

Vábivé to je jen pro voliče. Efekt je nulový

„A my to pak ´zabijeme´ tím, že jim zvýšíme daně? To nikam nepovede. A navíc zdanění bohatších lidí je hezky znějící hlavně pro voliče, ale prakticky nemá žádný efekt. Neboť skutečně bohatí lidé – mám na mysli ty, co mají dvacet dalších vil v Toskánsku a podobně - tak ti oficiálně převedou své sídlo někam jinam a převedou s tím i své majetky na všechny možné tetičky a strýčky a podobně.  Ale střední třída, která má poměrně vysoké platy kolem sta tisíc měsíčně a výš, tak na ty zdanění už dopadne.“

Podle Šichtařové se musí počítat s tím, že střední třída jsou také především lidé, kteří zároveň mají velké hypotéky a mají často i problém, aby s nimi vůbec „vyšli“.

Neutáhnou pak ani své hypotéky...

„A když my jim zvýšíme zdanění, tak akorát způsobíme, že nebudou schopni utáhnout své hypotéky, zmrazí útraty a ani hypotéky nebudou a ekonomika se zase znovu bude posouvat spíše do recese. Takže to vlastně bude stejné jako s DPH. Stát si myslel, že zvýšením DPH vybere kolem 15 miliard, ale vybral podstatně méně, a zároveň jsme se dostali do recese. Zvýšení daní je tady tak malý přísun pro státní kasu, ale obrovsky negativní efekt pro všechny lidi. Zvyšování daní se proto nesmí dělat v okamžiku recese, mělo by se dělat v období ekonomického růstu,“ dodala v rozboru k plánům ČSSD Šichtařová.