Finanční ústavu tvoří trojice předloh. Jednou z nich je ústavní novela, kterou budou muset poslanci schválit třípětinovou většinou. Norma počítá mimo jiné s dluhovou brzdou při zadlužení ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Podrobnosti pak stanoví prováděcí zákon. Třetí předloha dává do souhlasu s finanční ústavou další zákony.

Ústavní norma předpokládá kromě výše zmíněného ještě zřízení tříčlenné Národní rozpočtové rady, která by sledovala vývoj hospodaření veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotila by je. Podrobnosti potom stanoví prováděcí zákon. Pod normu by spadalo i hospodaření krajů a obcí.

Debata k normě byla ale dnes v dolní komoře poměrne bohatá.Třeba poslanci TOP 09/STAN tvrdili, že by normy podpořili, ovšem jen v případě, pokud by se vláda zavázala ke snižování strukturálního deficitu o půl procenta ročně.

„Vy jste teď předložili něco, co jste si uhňahňali v koalici, nikdo to dříve než v Poslanecké sněmovně neviděl, a je to, znovu říkám, návrh o rozpočtové neodpovědnosti,“ poznamenal za debatním pultíkem předseda a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj prý stále platí návrh TOP 09, že pokud by se koalice chtěla zabývat skutečnou rozpočtovou odpovědností a skutečnou vůlí ke strukturálnímu deficitu a tím, že tento zákon bude mířit na vyrovnané rozpočty, nikoli na jedno procento, jsou topkaři stále připraveni podpořit vůli koalice k rozpočtové odpovědnosti.

Poslanec KSČM Jiří Dolejš zdůraznil, že on sám jako poslanec již zažil čtyři pokusy o finanční ústavu a z debat nad těmito pokusy je prý vidět, co jednotlivé politické myšlenkové proudy považují za rozpočtovou odpovědnost.

„Rovněž připomenu vystoupení před měsícem kolegy místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa, který upozornil na to, že zásah do ústavy je do té míry významný, že by si zasloužil ne nějaký hala bala přístup, ale prodiskutovat to i v kontextu dalších zásahů do ústavnosti,“ zdůraznil Dolejš.