Miloš Zeman (SPOZ) získal v prvním kole historicky první české přímé volby prezidenta největší počet hlasů. Za ním se umístil Karel Schwarzenberg (TOP 09). V čem byla volba pro Jiřího Koskubu a Jarolava Kuberu překvapením?

„Přiznám se vám, že se mi právě dnes nechce být ani kritický, ironický, natož pak rýpavý. Není na to vhodná doba. Volba hlavy státu je významná a vážná událost. Ať už nepřímá, nebo přímá. To je prostě fakt. Je-li tomu někdy naopak, nejde o problém tohoto aktu jako takového. Jde o problém doby, společnosti. Náš,“ předeslal vždy opravdu výřečný, občas sarkastický poslanec Koskuba pro ParlamentníListy.cz k danému tématu.

SLEDUJEME téma: PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA

Dodal, že se přitom velmi dlouho lidem přímá volba slibovala. „Přiznávám, že já osobně jsem ji nepovažoval za zcela nezbytnou. Přitom jsem tehdy ještě žádným poslancem nebyl. Stejně bych nejraději, i když to zní možná naivně, na Hradě viděl opět českého krále. Přitom jsme si ani přemyslovská knížata nebo poté české krále, byli-li voleni, stejně jako pány prezidenty Masaryka, Beneše či Havla přímo nikdy nevolili. A já mám tradice prostě rád. Nakonec jsem ale velmi šťastný, že k tomu došlo. Věřte mi však, prosím, že nikoliv proto, jak u některých politiků bývá bohužel obvyklé, abych se už do smrti vytahoval ve smyslu: …to teprve když MY jsme se dostali do parlamentu, tak se ta dlouho slibovaná a lidem vyžadovaná přímá volba prezidenta konečně schválila…,“ pokračoval dále Koskuba.  

Přiznal pak také to, že má obrovskou radost z toho, jak se toho Češi a Moravané důstojně ujali a jak ve značném počtu šli poctivě a se vší vážností volit. A to i přes předchozí soudní tahanice a počínající chřipkovou epidemii. Přes další už nekonečné zdražování, zvedání daní, podivnou amnestii.

„Proto jsem opravdu rád, že jsme v parlamentu konečně ustoupili nejen vnějšímu tlaku, ale i dostáli předvolebnímu slibu. Nejen té naší oranžové strany. Lidé si to rozhodně zaslouží. Zase až tolik jiné radosti jim právě tahle sněmovna neudělala. Skoro v ničem jiném vzájemnou shodu nenašla, ani nehledala. A oni přesto nebo právě proto jdou volit hlavu svého státu. No uznejte, není to paráda? Ono to nakonec s těmi Čechy není vůbec tak zlé, jak to někdy vypadá. Těch slušných, pracovitých a poctivých je prostě stále značná většina. Kéž by se i takový stal prezidentem,“ konstatoval i s jedním svým přáním dále v komentáři na aktuální téma poslanec Jiří Koskuba.

Podotkl pak též, že se zájmem také sledoval předvolební kampaň a debaty. „Podle mého skromného názoru drtivá většina samotných kandidátů na úřad v zemi nejvyšší svůj úkol zatím zvládla. A to bez ohledu na to, jak jsou či nejsou protřelí političtí profesionálové. Někdo rostl, někdo ztrácel. Někdo zase nemusel dělat vůbec nic, jen tady je. A lhostejno, za kterou partaj tentokrát. Přesto uznejme, že zvláště na naše současné zvyklosti se zatím forma fair play udržela. I to je moc dobře. A pak že to nejde. Za tak nedávné éry pánů předsedů Jirky se sexy mozkem a Mirka s gulami jistě dosti nereálná představa, že? Dokonce i někteří nestraničtí kandidáti, přitom s minimem financí i podnikatelsko-manažerských zkušeností, dokonce bez možnosti dlouhodobé předchozí mediální masáže, dokázali v daném termínu sehnat potřebných 50 tisíc a víc hlasů. A dokonce platných! Ať už je nebo není zákon o přímé volbě dokonalý. Navíc zkomplikovaný nevysokým stupněm počtářských znalostí na vnitru. O to více si právě tito kandidáti zaslouží úctu. Stejně jako ti, kteří je podpořili. Na rozdíl od těch pravdoláskařů, kteří je přemlouvali, aby to vzdali. Ono totiž jenom sedět, nadávat a nesnažit se něco změnit, vskutku ke změně nevede,“ shrnul sociálnědemokratický poslanec.

První kolo optikou “řadového poslance, lékaře a voliče“

Takhle první kolo první přímé prezidentské volby hlavy státu vidí Jiří Koskuba, který doplňuje, že  je prostým řadovým poslancem, lékařem a také voličem. Posel něj to nemá cenu více „okřávat“.

„Omlouvám se za to slovo. Ono však nejlépe vystihuje, co nám na mysli. Vždyť nejsem ani politolog ani významný komentátor. Ostatně těch odborných, stejně jako rádoby odborných, nezaujatých i zaujatých komentářů si jistě ještě užijeme až dost. Čeká nás kolo druhé, o to důležitější. Díky přímé volbě jsme alespoň na chvíli mohli zapomenout na realitu dnešní doby. I na to, že je již připraven pátý pokus o svržení Nečasovy vlády. Příští týden skončí zřejmě opět nezdarem. Pád vlády v demokratické svobodné společnosti není, bohužel, závislý na její až neskutečné neoblibě. Ale jen na počtech hlasů ve sněmovně. Bojím se, že potřebných 101 na svržení stále neseženeme. Je pořád dost těch vládu držících. Ať již z povinnosti, nepřímo nebo možná dokonce přímo koupených. Na tomhle zřejmě nic nezmění ani ta naprosto zpackaná amnestie. Oba páni signatáři, tak jejich čeleď nám mohou tvrdit, co chtějí. Přitom i mnozí z nich vykřikují nikoliv to, co cítí. Ale to, co musí. Nebyl-li to totiž přímo úmysl, bylo to obrovské selhání. Chyba přitom dle mého skromného názoru není ani tak v Ústavě ČR. Ta chyba je jenom zase v lidech. Právě těch ústavou samotnou značnou mocí poctěných,“ připomněl poslanec.  

Umění přiznat chybu dělá lidi skutečně velkými

Podle Jiřího Koskuby žádný zákon zřejmě nemůže být až tak dokonalý, aby pochybení či zneužití na 100 procent zabránil. Omyl se tedy stát může. „Nám obyčejným, stejně jako těm dokonalým. Ostudou je si to nepřiznat a neomluvit se. Opak dělá přece takzvané velké skutečně velkými. Není-li jim dáno, nač hned měnit zákon? Praktičtější a účelnější je přece vyměnit vadnou součástku, než stále dokola měnit manuál. Je škoda, že slovo lituji u nás nějak nefunguje. Počkejme si, s jakými konkrétními zkušenostmi za pět let budeme opět volit hlavu naší země. Zatím nemá cenu spekulovat, jak budeme s touto lednovou volbou roku 2013 spokojeni. Možná přijde doba, kdy bude na místě položit si otázku, zda-li přece jenom pravomoci českého prezidenta, voleného již přímo, jsou dostatečné.  Mám totiž takový pocit, že je-li šéf státu volen skutečně všemi lidmi, mohla by být jeho role větší, než hlavně reprezentativní. Zvláště když se nám ta nová volba povede a osvědčí. Pak  možná nastane doba vhodná třeba i ke změně ústavy. Byl bych tomu rád. Tahle země zoufale potřebuje vzory. Pochopitelně kladné. Těch druhých máme nadbytek,“ posteskl si Koskuba.