Každoroční zprávy BIS přitahují mimořádnou pozornost médií, zvláště pokud jde o údajné šíření dezinformací, různých vlivů na Českou republiku a údajného ovlivňování názorů obyvatelstva. Takové zprávy se do médií rozšíří během jednotek minut od vydání výroční zprávy. 

Ve chvíli, kdy svou výroční zprávu vydala druhá ze tří tajných služeb, Vojenské zpravodajství, trvalo téměř týden, než se pomalu začalo ve veřejném prostoru objevovat, co je jejím obsahem. Zda je to proto, že tón této zprávy je poněkud odlišný od toho z pera civilní rozvědky, můžeme jen spekulovat.

Faktem je, že výroční zpráva Vojenského zpravodajství se v jedné z kapitol věnuje problematice hybridních válek, dezinformací a propagandě. Kapitola nese název „Možnosti současných propagandistických kampaní s důrazem na bezpečnostní problematiku“, říká se v ní, že jakkoli nelze snahy propagandistických kampaní a hybridního působení cizích mocností zcela marginalizovat, čelíme v posledních letech masivnímu nadužívání pojmů jako propaganda a dezinformace. 

Tyto pojmy podle VZ ztratily především v laickém diskursu jakýkoli význam a „začaly se užívat spíše pro dehonestaci názorových protivníků a radikální zjednodušující vysvětlení komplexních jevů“, píšou zpravodajci.

„Prohlubující se vágnost a významová neurčitost zmíněných termínů přitom vedla i k případům, kdy je někteří političtí a společenští aktéři začali používat i pro označení pravdivých informací, jenž však nebyly v souladu s jimi prosazovanými idejemi, a kdy dokonce docházelo ke spojování kritiky vládních politik s propagandistickým působením cizí moci, což mohlo vést k vyčlenění části do té doby legitimních hlasů z politické debaty,“ konstatuje Vojenské zpravodajství ve své výročním zprávě.