Majstrštyk Vladimira Putina. Zásadní posun. Exministři Jaroslav Bašta a Cyril Svoboda vyvozují závěry z posledních akcí ruského šéfa

09.12.2014 7:23 | Zprávy

Exministři a diplomaté Jaroslav Bašta a Cyril Svoboda pro ParlamentníListy.cz zpětně hodnotí a analyzují nedávný bilanční projev ruského prezidenta Vladimira Putina a hledají nejdůležitější sdělení nejen směrem k vlastním ruským občanům, ale do světa i České republiky. Bývalý velvyslanec na Ukrajině a v Rusku Jaroslav Bašta ještě zdůrazňuje další zásadní souvislosti po Putinově návštěvě v Turecku a setkání s francouzským prezidentem Hollandem.

Majstrštyk Vladimira Putina. Zásadní posun. Exministři Jaroslav Bašta a Cyril Svoboda vyvozují závěry z posledních akcí ruského šéfa
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Nedávno pronesl prezident Ruské federace Vladimir Putin každoroční bilanční projev o stavu své země. Vzhledem k okolnostem, především kolem krize na Ukrajině a zahraničněpolitickému tření mezi Ruskem, USA a EU, byl projev sledován ještě ostřeji než kdykoli před tím.

Pro ParlamentníListy.cz to komentují dva odborníci na poli zahraničněpolitické problematiky, exministr ve vládě Miloše Zemana a někdejší velvyslanec v Kyjevě i Moskvě Jaroslav Bašta a exministr zahraničních věcí a nyní šéf soukromé Diplomatické akademie Cyril Svoboda.

Jaroslav Bašta vnímá Putinovo poselství jako zásadní projev. „Ruští novináři na to reagovali trochu s nadhledem, ale zároveň s reminiscencí na minulost, takže jeho vystoupení nazvali ‚Prosincovými tezemi‘, což je odvolávka na Leninovy teze, kdy přijel vlakem a nakonec vyvolal Říjnovou revoluci. Do té doby se bolševikům do revoluce nechtělo, byli spokojeni s demokratickou Kerenského vládou, s níž spolupracovali. Takže důvod, proč je tento Putinův projev tak zásadní, není v mezinárodních otázkách, ale byl to projev zaměřený dovnitř, na Rusko samotné. Mezinárodní vztahy představovaly hluboký podtext, kdy řekl, že zůstali sami, jejich dřívější partneři a téměř přátelé se změnili v nepřátele, kteří jim chtějí udělat to, o co se už pokoušel Hitler, čili zničit Rusko a zahnat je za Ural. Takže jim nezbývá nic jiného, než se spolehnout sami na sebe,“ uvádí.

Bašta také v Putinově poselství sledoval četnost důležitých slov. V projevu podle něj celkem sedmapadesátkrát zaznělo slovo Rusko a šestadvacetkrát slovo ekonomika. „Pokud jde o ekonomiku, byly to dvě roviny typické pro Putinovu ekonomickou politiku, tj. liberalizace s tím, že bude platit amnestie pro návrat kapitálu do země, a za další slíbil, že se čtyři roky nebude hýbat s daněmi. Myslím, že my bychom něco podobného potřebovali také,“ doporučuje diplomat.

Za největší nebezpečí pro Rusko označil Vladimir Putin korupci, kterou dokonce srovnal s terorismem, čímž podle Bašty ukázal na nesmírně důležitou věc nejen z pohledu Ruska, ale i USA, Ukrajiny a České republiky. „Poukázal na to, že největší korupce ve státních zakázkách je v obranném průmyslu. Zdůraznil, že u některých zakázek došlo k předražení až jedenáctkrát,“ uvádí někdejší politik a diplomat Jaroslav Bašta.

Ten dále podotýká, že sice ruský prezident odmítl nové závody ve zbrojení, ale mezi řádky sdělil, proč se jich Rusko účastnit nemusí. „Podsunul, že v tom už mají dostatečný náskok,“ sděluje pro server ParlamentníchListů.cz.

„Za majstrštyk ruské propagandy jsem považoval, když Putin Krym přirovnal ke Chrámové hoře v Jeruzalémě, a tím pádem je povinností každého pravoslavného Rusa Krym hájit,“ konstatuje Bašta.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Jak přesně si to vyvlastnění představujete?

A byť je to mířeno proti Rusům, není paradox, že přesně tohle dělali oni? Fakt myslíte, že je to demokratický nástroj?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

95 tisíc pro první dámu: Ženy jsou drahé, padlo. Také slova o šlechtě a středověku

20:43 95 tisíc pro první dámu: Ženy jsou drahé, padlo. Také slova o šlechtě a středověku

Měla by manželka prezidenta Petra Pavla pobírat měsíčně téměř sto tisíc korun určených k reprezentac…