„Jak se tak rozhlížím po této Sněmovně, je už tady poměrně málo lidí, kteří společně s námi prošli anabázi české politiky od roku 1990,“ zmínil na začátku svého proslovu k poslancům prezident Miloš Zeman s prosbou, aby byli poslanci shovívaví ke vzpomínkám „starého zbrojnoše“. „A snad jeho vzpomínky budou pro někoho z vás užitečné,“ řekl.

Podle Zemana je deficitní rozpočet namístě pouze v době hospodářské krize, aby působil proticyklicky. „V době hospodářské prosperity má být rozpočet naopak přebytkový a něco mezi tím znamená, že rozpočet bude vyrovnaný. Naše rozpočtová politika ve většině z oněch posledních let postupovala přesně obráceně,“ zdůraznil Zeman.

Když byl ministerským předsedou, snažil se prý v době, kdy zde byla lokální ekonomická krize od roku 1997, aby rozpočet byl deficitní, ale když se ekonomika začala zdvíhat, snažil se o stlačení rozpočtového deficitu. Pomohla mu v tom dohoda s tehdejší nejsilnější opoziční stranou.

„A dnes vám řeknu upřímně, zaplať pánbůh za tuto dohodu, protože každý ministr jakékoli vlády je připraven utratit neomezené množství prostředků a pomáhá mu v tom to, co János Kornai nazval sacím reflexem. Jste přisáti na struky rozpočtových zdrojů a sajete a sajete až do nekonečna!“

Za jednu z nejhloupějších vět, která kdy zazněla, označil Zeman větu: „Zdroje jsou.“ „Pak se ukázalo, že tímto zdrojem je státní dluh. A protože tehdejší vláda nebyla vázána žádnou dohodou, vesele utrácela a zvyšovala deficit státního rozpočtu dokonce i v podmínkách, kdy ekonomický růst se pohyboval mezi pěti až šesti procenty hrubého domácího produktu,“ řekl.

Tímto kritizoval bývalého premiéra Vladimíra Špidlu (ČSSD), který v roce 2003 napomohl k tomu, aby se právě Zeman nestal prezidentem.

Za zločin číslo dvě označil následnou restriktivní rozpočtovou politiku pravicových vlád za krize. „A místo aby se nasadilo skutečně deficitní financování, byla rozpočtová politika restriktivní, jinými slovy škrtící. A tak se stalo, že zatímco sousední země se už z krize dostávaly, naše ekonomika díky této opačné chybné rozpočtové politice byla bohužel stále v útlumu,“ zdůraznil.

Měli bychom sociální dávky omezit těm, kteří odmítají pracovat

Zeman dále promluvil o „baťozích“, které rozpočet zatěžují. Jsou to především podpora obnovitelným zdrojům energie a pak také některé sociální dávky. Dotace na obnovitelné zdroje – zejména na solární energii – podle prezidenta škodí české ekonomice. Solární byznys podle něj představuje „bezpracný zisk“ a položil si otázku, zda za odvětvím stojí „solární mafie“ či „zelený fanatismus“. Dotace na obnovitelné zdroje Zeman označil za batoh plný kamení a za nesmyslnou politiku bývalého ministra životního prostředí za Stranu zelených Martina Bursíka. Nynější vláda by podle něj měla s tím začít něco dělat.

„A teď si uvědomte, že bez změny pravidel tento baťoh poneseme na zádech ještě nejméně dalších deset let a proplýtváme prostředky, které by se daly použít pro zdravotnictví, školství a celou řadu dalších oblastí, například ochranu kulturních památek, které u nás výrazně chátrají,“ apeloval na vládu.

Podle Zemana bychom měli sociální dávky omezit těm, kteří odmítají pracovat a posmívají se těm, kdo poctivě chodí do práce.

„Jinými slovy, máme zde několik nesmyslných typů sociálních dávek – například doplatek na bydlení,“ řekl dále a zmínil nejen příspěvek na bydlení, ale i podporu v hmotné nouzi. „Jsou také dávky, které lidem škodí, například tím, že je odnaučují pracovat,“ uvedl.

Vládě vytkl, že letošní rozpočet skončí přebytkem za cenu příliš velkého omezení investic. „Výdaje na investice mají být vždy vyšší než spotřeba domácností a výdaje domácností mají být vždy vyšší než spotřeba vlády,“ zdůraznil. Zeman přitom dříve kabinet za připravovanou podobu rozpočtu hospodaření země na příští rok pochválil.

Prezident svůj proslov zakončil bonmotem. „Před téměř čtyřmi roky jsem se dopustil jisté neprozřetelnosti. Při projednávání programového prohlášení nové vlády jsem řekl, že pokud se ministru financí s takovým objemem plánovaných rozpočtových výdajů podaří dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, navrhnu ho na Nobelovu cenu za ekonomii. Ještě je prosinec. Těch 55 miliard vykazovaného rozpočtového přebytku se může rozplynout. Počkáme si na leden. Ale kdyby se nerozplynuly, již dnes vám sděluji, že pátrám po adrese nobelovského výboru,“ dodal.

Spolu se státním rozpočtem bude dnes dolní komora rozhodovat i o limitech výdajů státu v letech 2018 a 2019 a také o rozpočtech fondu bydlení a fondu dopravy.