Na úsporném balíčku, jenž zahrnuje zvýšení DPH, nižší valorizaci důchodů a daňovou progresi, nepanuje zatím ještě v koalici úplná shoda. V rozhovoru pro časopis Týden prohlásil premiér Petr Nečas, že dokud není dohodnuto všechno, neplatí nic. „Nepůjdeme salámovou metodou, protože bychom na konci zjistili, že to snížení nebude o 42 miliard, ale jen o patnáct,“ vysvětluje Nečas.

Ten přiznal, že slib z roku 2010 o vyrovnanosti českých veřejných rozpočtů na konci roku 2016 vycházel z očekávání hospodářského růstu. „Slibovat dnes, že v roce 2016 budou veřejné finance vyrovnané, to by bylo příliš silácké prohlášení. V každém případě krví podepíšu, že vláda udělá všechno pro to, aby od příštího roku byly deficity veřejných financí pod třemi procenty HDP,“ zaručuje se premiér Nečas.

Velké strany si nechaly vnutit chybný postup

Je si vědom nutnosti odstranit potíže Česka při čerpání miliard z EU, protože to by znamenalo velký výpadek v příjmech a tedy pořádný průšvih. Za čerpání fondů je v konečném důsledku odpovědné ministerstvo financí, ale premiér nepotvrdil, zda má kvůli tomu i setrvání Miroslava Kalouska ve vládě své limity. „Každý má své limity. Ale pan Kalousek je můj oblíbený ministr financí a mám ho rád,“ říká Nečas v rozhovoru pro časopis Týden.

Vehementně se brání tomu, že by osud jeho vlády závisel na podzimních krajských volbách. Ty v roce 2004 a 2008 předznamenaly pády tehdejších premiérů Stanislava Grosse a Mirka Topolánka. „Tam si obě dvě silné strany nechaly vnutit jistý algoritmus, který je chybný, protože o předsedech stran a premiérech mají rozhodovat volby do Poslanecké sněmovny, ne volby krajské, komunální či senátní,“ odmítá Nečas, že by měl být třetím předsedou vlády v řadě, jemuž by krajské volby zlomily politický vaz.

Logika je neúprosná: krajské volby rozhoduje spokojenost s vládou

Jako by si už premiér připravoval půdu, jak čelit předpokládané porážce. „Vypadá to tak, protože ta logika je naprosto jasná a neúprosná. V krajských volbách mají voliči tendenci mnohem více hodnotit svoji spokojenost, nebo nespokojenost s celostátní vládou než s hejtmany, které tak dobře nevidí. A v letech 2004 a 2008 skutečně výsledky krajských voleb byly především dány stavem dosavadního vládnutí,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.

Bylo to patrné i v obou předchozích případech. V tom prvním klesala podpora vládám sociální demokracie už od roku 2003. „Bylo vidět, že voliči velice těžce nesou na jedné straně rozhádanost ČSSD, na druhé straně její nutné kompromisy uzavírané s koaličními partnery a všechno to potom završil způsob vládnutí Stanislava Grosse. A také v případě Mirka Topolánka začali lidé velice rychle reagovat na jistou aroganci moci nebo na rozjíždějící se některé daňové experimenty,“ připomíná Jelínek.

Politolog nevidí nástupce pučistů Béma a Bendla

Po krajských volbách v roce 2008 se pražský primátor Pavel Bém a středočeský hejtman Petr Bendl pokusili svrhnout z čela ODS Mirka Topolánka. Památná je jejich společná tisková konference k výsledkům krajských voleb bez účasti dalších špiček ODS, které o ní nevěděli. Jejich pokus tehdy nevyšel, ale pozici šéfa strany a premiéra Topolánka to nadobro oslabilo.

Podle politologa Lukáše Jelínka se nyní nikdo takový nerýsuje. „Těžko někoho takového hledám, protože personální nabídka ODS je rok od roku slabší. Část politiků se buďto sama svým způsobem odpískala jako Pavel Drobil nebo Alexandr Vondra, další byli odejiti do zapomnění jako Petr Tluchoř, takže Petru Nečasovi přirozená vnitrostranická opozice chybí,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Jelínek.

Důležitou roli v ODS může sehrát kandidát na prezidenta

Jeden z mála zmiňovaných možných vůdců opozice v ODS Jiří Pospíšil není podle politologa zatím dostatečně silný a charismatický, aby mohl být Nečasovým vyzyvatelem. „Nemyslím si, že by se chystal puč proti Petru Nečasovi. Personální nabídka je natolik slabá, že k tomu nedojde. Ale bude zajímavé sledovat, jak si se situací poradí člověk, který bude za ODS vybrán jako kandidát na prezidenta, protože od něj se bude poměrně dost očekávat,“ dodává Jelínek.

Nicméně Nečas v rozhovoru pro časopis Týden nevylučuje, že i on má své „Bémy a Bendly“, jako je měl Topolánek. „Určitě nemám ve straně samé podporovatele, přátele a souputníky, ale i hromadu protivníků. Z tohoto pohledu nejsem žádný naiva, ale starý politický pes. Ale nevidím nikoho, koho bych chtěl personifikovat, a tím ho možná i zbytečně vyzdvihovat. Ale mám-li označit svého největšího protivníka v ODS, pak je to malomyslnost,“ upozorňuje premiér.

Na předsedu vlády se valí jedna pohroma za druhou

Přiznává, že zažil mnohokrát panické výkřiky „Už je to jasné, tyhle volby prohrajeme!“ u toho či onoho segmentu ODS, a pokládá to i za přirozené. „K politice ale patří i prohry a platí, že co tě nezabije, to tě posílí,“ domnívá se Nečas. Velkou otázkou pro něj je, zda se ODS dokáže vyvarovat nebezpečné mentality, že je lépe neprovádět žádné reformy ani nepopulární opatření, když přichází období, v němž téměř rok co rok budou nějaké volby.

Je však otázkou, zda pro Nečase v čele vlády a ODS budou zlomové až podzimní krajské volby. Komentátor MF Dnes Martin Komárek uvádí, že se na něj v posledních dnech valí jedna pohroma za druhou a každá z nich svými rozměry připomíná tsunami. „Ustojí premiér další náraz soudu s Vítem Bártou, nebo úder Janouškových odposlechů? Tím posledním pak může být úder TOP 09, která by jistě ráda převzala dominantní postavení ODS na pravici,“ upozorňuje komentátor.