Ročně podle ministerstva financí uniká ze státního rozpočtu kvůli nezaplaceným odvodům DPH kolem 15 miliard korun. Podle stávajícího návrhu ministerstva financí, může platba za neuhrazenou DPH postihnout místo neplatičů také jejich obchodní partnery. Když totiž firma uvedená v seznamu dlužníků DPH neodvede tuto daň, zaplatí to ten, s nímž ta firma v daném případě obchodovala. Celkem by se mělo podle Kalouskova ministerstva dostat na "černou listinu" kolem 28 tisíc firem. V nastávajícím druhém čtení mohou poslanci  předlohu ještě zpřísnit.

"Proti samotnému vytvoření rejstříku nic nemám, naopak, myslím, že je to dobrá věc,“ řekl pro Parlamentnilisty.cz poslanec Daniel Korte (TOP09), který je sám podnikatelem. „Vůbec se mi ale nelíbí, že bych měl za někoho "cvaknout" jeho dluhy,“ dodává. Své dluhy si má  totiž podle něj každý zaplatit sám.

Proč bych měl platit za něčí dluhy? Ty ať si každý zaplatí sám, říká pravicový poslanec

V zákonu navíc není jasně stanoveno, jak se má například postupovat v případech, kdy se firma nebo obchodník dostali na seznam během obchodní transakce, zda i v těchto případech by musela druhá strana platit za dlužníka jeho DPH, zda dojde k „evidenci“ hned po prvním případu a jak přesně má stát zajistit, aby se s údaji nemohlo manipulovat. Zákon toto ponechává zcela v kompetenci správce daně.

Podle Korteho si stát poněkud ulehčuje práci, protože má dostatečně silné páky na to, aby po dlužných firmách DPH vymohl a nenechával to na daňových poplatnících.

Daniel Korte zároveň upozornil na jinou bolest v dnešním podnikání. „Může se stát, že se firma dostane do problémů z důvodu druhotné platební neschopnosti,“ konstatoval poslanec. Pro upřesnění dodal, že jde o firmy, kterým někdo docela jiný nezaplatil svůj závazek a firma se tak dostala do problémů uhradit DPH či jiné pohledávky. „Druhotná platební neschopnost je skutečně velkým problémem v naší zemi,“ dodává Korte.

Zkusme vyřešit problém druhotné platební neschopnosti, ubude i neplatičů DPH

Jedním z řešení by podle něj mohla být zákonem stanovená délka fakturačního období. „Dnes je to smluvní forma, která velmi často není respektovaná,“ konstatuje poslanec. Zákonem daná délka fakturačního období by mohla přimět některé podnikatele lépe respektovat termíny pro zaplacení a tím i snížit eventuálně druhotnou platební neschopnost. „Přímo to sice s DPH nesouvisí, ale v souvislosti s tím by mohlo ubýt lidí postižených druhotnou platební neschopností a tím i neschopností platit řádně DPH,“ míní poslanec.

Pro stát asi výhoda, ale pro podnikatele to může být likvidační

"Podobné registry či černé listiny byly vždycky sporné," říká stínový ministr financí za KSČM, Jiří Dolejš. V obecné rovině však k tomu výhrady osobně nemá. Očekává však k tomuto zákonu v září bouřlivou sněmovní debatu. „Kdo a jak bude do registru zapisovat, jaká bude lhůta a podobné detaily budou ještě předmětem bouřlivé sněmovní diskuze,“ je přesvědčen poslanec.

Ani Jiří Dolejš ale není nadšený, že by měl dluh na DPH platit obchodní partner. „Navíc, takový pokus už tu jednou byl a bylo kolem toho obrovská mela,“ připomíná. Dolejš. Jak říká, z rozpočtového pohledu, to samozřejmě může být přínos a výhoda. „Na druhou stranu, z pohledu fungování firem, mohou vznikat značné problémy,“ dodává.

Registr upozorňuje, že s tou firmou není něco v pořádku

„Jestliže se firma objeví v registru, signalizuje to už samo o sobě, že s firmou není něco v pořádku,“ říká Dolejš.  Vyvolává to pak nedůvěru, která může být způsobena i druhotnou platební neschopností. Jak dodává, ve veřejném sektoru to lze spolupráci s neplatícími firmami nějakým způsobem upravit nařízením, v soukromém sektoru je to ale podle něj naprosté tabu.