Kalousek zdůraznil, že vláda byla připravena návrhy změn požadované sociální demokracií přijmout, což se odrazilo v pozměňovacím návrhu rozpočtového výboru. Výbor zvýšil pásma takzvané dluhové brzdy o pět až sedm procentních bodů. Postoj ČSSD označil ministr za pokrytecký, když zároveň žádá přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu.

Proti finanční ústavě se vyslovil např. předseda Věcí veřejných Bárta

"Vláda navrhuje spoutat příští vládu," argumentoval ale předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Nynější kabinet podle něho předkládá rozpočtový výhled, který je v rozporu s pravidly dluhové brzdy v předloze. Zatímco v roce 2016 by měla vláda hospodařit se schodkem 115 miliard korun, o rok později už by mělo být podle finanční ústavy hospodaření státu vyrovnané, uvedl Sobotka. Příští kabinet by se ocitl v neřešitelné rozpočtové a hospodářské situaci, dodal.

Proti finanční ústavě se vyslovil předseda Věcí veřejných Vít Bárta. "Zakážeme ústavou snižovat daně. Fixujeme Českou republiku na řeckou cestu," uvedl. Šéf národních socialistů Jiří Paroubek zase vyčíslil zadlužení za dobu, kdy byl Kalousek ministrem financí, nebo tento úřad ovlivňoval, celkem na bilion korun.

Dluhová brzda

Takzvaná finanční ústava určuje mimo jiné maximální limit pro výši vládního dluhu. Dluhová brzda ve vládním návrhu stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat sněmovnu o vyslovení důvěry. Již při nižších pásmech zadlužení přitom návrh stanovuje určitá opatření, k nimž musí vláda přikročit.

Například v případě zadlužení mezi 40 a 45 procenty HDP ukládá návrh finanční ústavy v předložené podobě vládě, aby sněmovně vývoj zdůvodnila a navrhla opatření ke snížení zadlužení. V případě zadlužení mezi 45 až 48 procenty hrubého domácího produktu by vláda musela navíc zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku.