Profesor Krejčí už i ve sněmovně: České republice hrozí napadení

23.11.2011 11:04 | Zprávy

V bezpečnostní architektuře Evropy je příliš mnoho subjektů. Je proto příliš složitá a v krizových situacích proto nefunguje," varoval pro ParlamentníListy.cz známý politolog, prof. Oskar Krejčí, po konferenci „Nová bezpečnostní architektura Evropy - spolupráce pro XXI. Století". Akci pořádala sněmovna pod záštitou předsedy sněmovního Branného a bezpečnostního výboru Františka Bublana (ČSSD).

Profesor Krejčí už i ve sněmovně: České republice hrozí napadení
Foto: Radmila Zemanová-Kopecká
Popisek: Oskar Krejčí

Podle Oskara Krejčího současná bezpečnostní architektura Evropy nefunguje, a tak se nabízí otázka, zda jsou její subjekty vůbec zapotřebí, nebo zda je možné je nahradit něčím novým, jak navrhuje například ruský prezident Dmitrij Medveděv. Za závažné považuje Oskar Krejčí i velké hodnotové nedorozumění mezi EU a Moskvou, stejně jako mezi Bruselem a Pekingem.

Horkých bodů, kde může vypuknout válka, je mnoho

Podle profesora Krejčího je mnoho míst, kde by mohl propuknout velký konflikt, například v Zakavkazsku, nebo v Sýrii, kde jsou přetrvávající problémy doplněné mohutným zbrojením.
Význam evropského teritoria podle Krejčího klesá, zatímco napětí mezi USA a Čínou narůstá. Jde tak podle něj jen o to, kam politici dovolí, aby toto napětí vygradovalo, zda připustí, aby přerostlo ve válku, nebo se naopak stalo základním kamenem pro uzavření hlubších smluv.

Čím méně přívlastků k bezpečnosti, tím méně se cítíme bezpeční

Těmito slovy definoval stručně bezpečnostní situaci na počátku slovenský odborník na tuto problematiku docent František Škvrnda.

Upozornil přítomné, že zatímco projekt Evropské unie byl budován jako projekt „pro" něco, je Severoatlantická aliance NATO projektem, který byl budován „proti" něčemu. Zatímco EU se formovala jako mocnost se silnou ekonomikou a slabší obranyschopností, u NATO tomu bylo naopak.

Zdroj napětí v zemích bývalé Jugoslávie přetrvává

Jako zdroj napětí v zemích bývalé Jugoslávie, uvedl Ivan Bušniak, expert na tuto problematiku v daném regionu, neřešení nebo nedořešení konfliktů v tomto prostoru. Právě ty podle něj mohou vyvolávat dlouhodobě napětí, aniž by muselo k akutnímu konfliktu dojít. Přesto všechno Ivan Bušniak varoval, že v případě většího konfliktu v jiném regionu, by do něj mohl být Balkán vtažen, což by mohlo podle něj situaci velmi zkomplikovat.

Zdrojem napětí zůstává podle Bušniaka rozdělení Srbů po zániku Jugoslávie do více států. Není prý jasné, jak se budou v této situaci chovat a jak budou reagovat země se srbskou menšinou. Rizikovým faktorem je podle něj i nepotrestání zločinů chorvatských ustašovců na Srbech z 2. světové války, zatímco za zločiny z poslední balkánské války jsou trestáni především Srbové.

Preventivní úder má zabránit, aby došlo k překvapivému jadernému útoku

V době, kdy Česká republika vstupovala do Severoatlantické aliance, se v americkém slovníku objevil termín „preventivní úder", který byl následně začleněn i do statutu NATO. Adolf Novotný upozornil účastníky i na další termín, který se v této souvislosti objevuje, a to „překvapivý jaderný úder". Jde o akci, jíž by měl právě předcházet „preventivní úder", s cílem minimalizovat možnosti „překvapivého úderu".

Docent Novotný upozornil i na to, že „rozmístění protiraketové obrany na jedné straně vede k zákonitému posilování útočné kapacity na druhé straně a budování vlastní protiraketové obrany." To podle něj vyvolává zpětnou reakci z opačné strany. „Důsledkem pak je nekontrolovatelná spirála horečného zbrojení, která jen zvyšuje strategickou nestabilitu, konstatoval ve svém vystoupení Adolf Novotný.

Zatčený Usáma bin Ládin by byl příliš velkým nebezpečím

Generál Ándor Šándor, který se dlouhodobě věnuje problematice terorismu, a byl velitelem vojenské zpravodajské služby, zmínil mimo jiné i významnou událost, dopadení hlavy Al-Kaidy, Usámy bin Ládina. Podle něj není nutné rozvíjet otázky, zda měl být Usáma bin Ládin postaven před soud, i když je přesvědčen, že by hledaný muž číslo jedna byl odsouzen k trestu smrti.

„Je třeba vzít v úvahu jeden závažný problém, který by nutně nastal, konstatoval, „protože ve Spojených státech, od vynesení rozsudku do vykonání trestu je průměrná doba 24 let", dodal. „Umíte si tedy představit, jaký symbol by bin Ládin představoval ve světě, upozornil Šándor s tím, že by se o něj popraly i právnické kanceláře, které by usilovaly o jeho obhajobu. Každopádně prý smrt Usámy bin Ládina znejistila podle něj špičky Al-Kaidy. „Protože nikdo z nich si nemohl být jitý, zda není na řadě," dodal.

Psali jsme: Klausův Hájek: Bin Ládin je jen fikce


Dejte mi pár dní a dokáži, že kdokoliv z vás je extremista

Na Šándorovo vystoupení navázal politolog Zdeněk Zbořil s tématem o extrémismu. „Jsem velmi opatrný při používání v Evropě zavedeného výrazu politický extremismus, protože když vstoupíme do Středomoří, už se tam s extrémisty nesetkáme, protože se tito teroristé mění v rebely, případně hrdiny," upozornil Zbořil. Pak se podle něj může stát, že se tito extrémisté dostávají do čela vlád.

Vyzdvihl zároveň klíčovou otázku, zda a jak lze vůbec poznat extremistu. „Má vyholenou hlavu? Má charakteristické obutí, oblečení, které už ztrácí podobu těch sportovních oděvů? Ano, jsou to většinou černé šaty a holá hlava, ale takto přece vypadá kdejaký český politik, a hlavně bankovní úředník," zasmál se Zbořil.

Váženěji už připomněl, že po 11. září, kdy byla média plná terorismu, se na extremismus poněkud pozapomnělo. „Je to politika rasistická, xenofobní, nacionálně socialistická a jejich společným znakem je antikomunismus," upozornil Zbořil. Dodal, že v dobách, kdy byl ministrem vnitra Jan Ruml, se tato hnutí víceméně tolerovala právě proto, že byla silně antikomunistická.

Slovo extremismus je podle Zbořila slovo hanobící. „Stačí, když kohokoliv z vás," obrátil se na přítomné profesory a slovutnou akademickou obec, „označím za extremistu a dejte mi tak 2-3 dny času a já vyždycky dokážu najít něco, co by vaše extrémistické chování potvrdilo," upozornil Zbořil.

Diplomat nikdy nesmí říkat „ne"

V závěru konference vystoupil Jan Kavan, který kromě úkolu diplomacie, jímž je předcházení konfliktům, poznamenal, že je třeba posílit roli OSN a přejít v diplomacii od kultury reakce na kulturu prevence.

Kavan si mimo jiné vzpomněl, že mu zkušenými diplomaty bylo řečeno, že diplomat nemá nikdy používat při jednání slovo „ne". Jako příklad skvělé diplomatické práce uvedl českého velvyslance při OSN Hynka Kmoníčka, který byl postaven před nelehký úkol. Američané požádali Hynka Kmoníčka, aby v Radě bezpečnosti, jejímž členem tehdy ČR byla, vystoupil jménem ČR jako členky takzvané „koalice ochotných" a podpořil iráckou invazi. „Tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) tehdy okamžitě Kmoníčkovi vzkázal, ať pečlivě splní americké přání," vzpomínal Jan Kavan. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) zastával pro změnu názor, že by se měl Kmoníček jednání zúčastnit, ale měl by tam mlčet. Prezident Klaus byl zase přesvědčen, že by tam Hynek Kmoníček vůbec neměl jít.

Jak řekl Kavan, pan velvyslanec Kmoníček se nechal zapsat jako první řečník, ale poté, co jej následovalo nejméně dvacet diplomatů, se nechal ze seznamu zase vyškrtnout a na jednání nešel. „Američané byli velmi spokojení, protože pan Kmoníček jim zajistil několik desítek diplomatů, pan Cyril Svoboda byl spokojen, protože Američané byli spokojeni, pan premiér Špidla byl spokojen, protože jménem České republiky nikdo nic neřekl, a pan prezident Klaus byl spokojen, protože se velvyslanec Kmoníček skutečně schůze nezúčastnil," vyčíslil diplomatické uspokojení různorodých požadavků politiků Jan Kavan. „Americkým novinářům pak pan velvyslanec Kmoníček na otázku, zda ČR je nebo není «členkou koalice ochotných», vysvětlil, že Česká republika není „příliš ochotnou «členkou koalice ochotných»," dodal s úsměvem Kavan.

„Dozvěděl jsem se, že nejlepší kompromis je ten, který udělá nešťastnými úplně všechny," konstatoval Jan Kavan na závěr.

Schopnosti globálního řízení se spíše snižují, než zvyšují

Jak řekl pro ParlamentníListy.cz po ukončení konference profesor Oskar Krejčí, veškerá rizika, která se týkají Severoatlantické aliance, se přirozeně dotýkají i naší republiky. „Otázka, jak velké je to nebezpečí, je samozřejmě velmi komplikovaná," dodal. Podle něj sice nepatří naše země mezi hlavní cíle, ale jako zástupný cíl může klidně posloužit. „Navíc, řada teroristů přece neuvažuje racionálně," řekl Krejčí. Jsou to tak podle něj minimálně dva důvody, proč se Česká republika může terčem teroristického útoku stát. Ostatně, jak uvedl jeden z řečníků na konferenci, není ani moudré se chlubit zadržením či dokonce likvidací teroristických špiček.

Hlavním cílem konference bylo ale jednání o možnosti vytváření podmínek pro zvýšenou bezpečnost. „A podmínky se přece nevytvářejí tím, že se budeme připravovat na teroristický útok, i když to je samozřejmě nutné," konstatoval pro redakci. Podmínky podle Krejčího vyžadují, abychom si v Evropě začali více rozumět. Konference podle něj ukázala jednotný názor, že se „posiluje nejistota, prvky chaosu, a že schopnosti globálního řízení se spíše snižují, než zvyšují", což, jak připomněl, zaznívalo ve všech referátech.

Jak ještě profesor Krejčí ParlamentnímListům.cz prozradil, konference bude mít nejspíše na jaře své pokračování. Jejími tématy by mohly být například neideologická ekonomická spolupráce, nebo ekologická bezpečnost. Prozradil i doposud tajné přání organizátorů, přenést tuto problematiku na některé ze slyšení na půdě Evropského parlamentu.

Související:


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radmila Zemanová-Kopecká



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vystoupení Pavlova Koláře v ČT dopadlo velmi špatně. Všichni to viděli

11:25 Vystoupení Pavlova Koláře v ČT dopadlo velmi špatně. Všichni to viděli

Klíčový muž současného prezidenta Petr Kolář, kterého sám Petr Pavel označil jako přítele po boku, s…