Už od příštího roku by záložny nesměly poskytovat své služby a produkty osobám, které nejsou jejich členy. Sněmovní rozpočtový výbor doporučil tuto předlohu schválit bez připomínek. Z poslanců pouze Adolf Beznoska (ODS) navrhl mimo jiné omezit jen na čtyři miliardy korun bilanční sumu družstevní záložny pod hrozbou odejmutí povolení centrální bankou.

Vláda chce novelou podpořit dlouhodobou udržitelnost sektoru družstevních záložen. Už v roce 2011 upozornila mise Mezinárodního měnového fondu na to, že průměrná velikost tuzemských kampeliček je výrazně větší a tyto instituce neplní sociální funkci. Novelu doporučil schválit jako „naprosto racionální opatření" i někdejší ministr financí a předseda poslaneckého klubu opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek.

Novela limituje velikost družstevní záložny zavedením stropu pro její bilanční sumu na pět miliard korun, přičemž toto opatření by mělo být účinné od roku 2018. Pokud bilanční suma stoupne nad stanovenou hranici, bude se muset kampelička přeměnit na banku, nebo rezignovat na svůj růst.

Pokud si družstevní záložna zvolí transformaci na univerzální banku do konce příštího roku, bude moci získat bankovní licenci s nižšími požadavky na základní kapitál, a to na úrovni pěti milionů eur (asi 138 milionů Kč), uvedl ministr. Podmínkou je ovšem současně předložení maximálně pětiletého plánu postupného navýšení základního kapitálu na úroveň požadovanou pro univerzální banky. Ta činí 500 milionů korun. Ostatní podmínky pro udělení bankovní licence, stejně jako požadavky na plnění kapitálové přiměřenosti, návrh nemění.

Příspěvky záložen do Fondu pojištění vkladů by podle návrhu měly být vyšší než u bank. Záložny by tak od roku 2015 měly platit čtvrtletně 0,08 procenta z objemu pojištěných vkladů. Podmínky pro banky se nemění. Nyní odvádí banka i družstevní záložna čtvrtletně příspěvek 0,04 procenta z objemu pojištěných vkladů, stavební spořitelna 0,02 procenta. Babiš také uvedl, že od roku 2018 musí být členský vklad minimálně jeden tisíc korun.