Okamžitě po zahájení úterní schůze ale předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) jednání přerušil na pět minut.

„Lustrační“ normy podle komunistů ztratily efekt, pravice je obhajovala s odkazem na ochranu demokratického řádu. Předloha KSČM bude čelit návrhu na zamítnutí už v úvodním kole, jak žádají ODS a TOP 09 a Starostové.

Poslanci debatu okolo normy „nakousli“ již minulou středu, ovšem projednávání nedokončili. Občanští demokraté si totiž ve středu vzali dvouhodinovou přestávku na jednání klubu a schůze komory tím tak skončila. O zákonu měli opět jednat v pátek. Jenže nakonec debatu v tento den odsunuli, a to právě na úterý; odklad projednávání prosadila ČSSD i za přispění poslanců hnutí ANO a KDU-ČSL. Lidovci totiž v pátek ráno uvedli, že pokud nebude předloha komunistů zamítnuta už v úvodním kole projednávání, odejdou z vlády.

Zrušení lustračních zákonů hájili minulý týden hlavně komunisté. „Zákon je v rozporu s evropskými normami, které se týkají diskriminace," uvedl kupříkladu předseda KSČM Vojtěch Filip. Zástupkyně předkladatelů Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM) řekla, že lustrační zákony vylučují z veřejného života skupinu lidí nikoli za to, že něco provedli, ale kvůli tomu, že byli někde zaznamenáni.

Normy z porevolučních let kritizoval i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), i když se zmínil i o tom, že normy jsou nedokonalé: Hlavně proto, že stačí evidence, kterou udělala StB, jíž Zaorálek označil za zločineckou organizaci. „Tohle do demokratické společnosti nepatří," řekl a upozornil na to, že zná případy, kdy lidé vázací akt odmítli podepsat, StB je ale stejně zapsala.

Naopak socialista Vítězslav Jandák prý chce hlasovat pro zamítnutí komunistické předlohy.

Stanjura: Normy se vztahují i na důstojníky StB, funkcionáře KSČ a členy LM

Za klub ODS v minulém týdnu vystoupil i šéf klubu Zbyněk Stanjura. Zdůraznil tehdy hlavně to, že se normy nevztahují jen na spolupracovníky někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB), ale i na důstojníky této tajné policie, funkcionáře KSČ a členy Lidových milicí.

„Bylo by velkou chybou umožnit těmto lidem fungování ve veřejných službách," připomněl jeden z důvodů, proč norma vlastně vznikla.

Na ochranu demokratické společnosti pak upozornil šéf poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek. Hlavním motivem přijetí těchto zákonů tak nebyl podle něj postih nebo trest. „Rozhodně není čas na to tuto normu rušit," řekl. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg poznamenal, že je nepředstavitelné, že by se v Německu ucházel o funkce agent někdejší nacistické tajné policie Gestapo. Připustil ale, že lustrační zákony nejsou dokonalé a vyslovil se pro jejich opravu.