Poslanci ve středu odpoledne poslouchají informace o postoji vlády k sankcím vůči Rusku. Mimořádnou schůzi s jediným bodem programu prosadily TOP 09 a ODS. Nelíbí se jim, že Česko požádalo v rámci sankcí Evropské unie proti Rusku o výjimky. Výhrady pravicové opozice popsal poslanec TOP 09 Marek Ženíšek.

„Vláda na jedné straně volá po jednotném postupu Evropské unie, na druhou stranu hned po summitu pan premiér vzkazuje světu, že si nejprve Česká republika musí sankce zkontrolovat, zda to naši ekonomiku nepoškodí,“ vysvětlil Ženíšek.

Šéf ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka si ale za kroky vlády stojí. „Každá země se snaží ochránit své národní zájmy. Česká republika by udělala velkou chybu, pokud by nebyla schopná v takto kritické situaci hájit své národní zájmy a export do Ruska,“ zmínil Sobotka nedávno.

Sobotka totiž na summitu EU, který se konal o víkendu 30. a 31. srpna, naznačil, že sankce EU proti Rusku považuje za kontraproduktivní. Za tento postoj byl ale zvláště pravicovou opozicí v Česku později kritizován.

„Nemohl jsem tu noc ze 30. srpna podpořit sankce, neboť žádný konkrétní návrh tehdy na stole nebyl,“ zdůraznil dnes ale Sobotka ve sněmovně.

„Byla zaúkolována Evropská komise, aby zavedla sankce v situaci, kdy jsme neznali podobnosti návrhu a vyhradil jsem si tak právo, abych s některou částí návrhu vyjádřil nesouhlas. Pokládal jsem za nemožné, abych podepsal bianco šek, neboť nebyla známa skruktura sankcí. Já se domnívám, že každý z vás by se musel zachovat stejně,“ vysvětloval poslancům také Sobotka.

Státy Evropské unie podle něj až později předložily návrh konkérních sankcí.

Až v úterý byly známy konkrétní návrhy

„Teprve v úterý ráno komise předložila návrh konkrétních sankcí. My jsme pak připravili pro vládu expoziční materiál a ve středu (3. září) vláda schválila mandát pro naše vyjednavače... Jsem přesvědčený o tom, že vláda nemohla postupovat jinak. Postupovali jsme v zájmu ČR, neboť posouzení sankcí patří mezi úkoly každé odpovědné vlády. Musím zdůraznit, že tak nakonec postupovaly všechny členské státy Unie, kdy si vyhodnocovaly dopady sankcí na svou ekonomiku,“ zdůraznil navíc předseda vlády.

Připomínky vznesla podle Sobotky řada zemí, České se týkaly omezení strojírenského exportu a vývozu technologií pro zpracování ropy. Pokud by nebyly zohledněny, v případě obráběcích strojů by byl výpadek exportu podle premiéra kolem tří miliard korun a v případě technologií pro ropný průmysl kolen pěti miliard ročně.

Sobotka ve sněmovně opět zpochybnil účinnost proruských sankcí. Spirála sankcí a spirála růstu napětí nemůže vyřešit podstatu sporu na východní Ukrajině, uvedl.

Nové sankce proti Rusku ale podle Sobotky zatím nevstoupí v platnost. Osmadvacítka totiž prý zkusí počkat, jestli na Ukrajině vydrží příměří. V Bruselu se na tom na mimořádné schůzce dohodli velvyslanci zemí Unie. V případě příznivého vývoje by sankce mohly zmírnit, v opačném případě zpřísnit.

Nové sankce se vztahují hlavně na ruské ropné firmy ve státním vlastnictví. ČR a další země už dřív prosadily, aby se sankce téměř netýkaly vývozu strojů pro ruské nevojenské podniky.