Poslanci si mohou k Ježíšku nadělit hezký dárek a to zvýšení svých měsíčních příjmů o tisíce. Na stole mají totiž návrh o platu představitelů státní moci, který upravuje hlavně platy soudců. Jenže rozpočtový výbor navhl, aby se poslancům, senátorům a ministrům nedanily náhrady, které dostávají jako součást platu. Kvůli tomu pak někteří ze zákonodárců museli ve sněmovně krotit své vášně.

Dokonce vše došlo tak daleko, že nezařazený poslanec Michal Doktor zažádal uprostřed projednávání zákona o to, aby si poslanci na chvíli dali pauzu. „Je tady potřeba vyvětrat, neb tady chybí kyslík,“ zdůvodnil svou žádost Doktor. Pauzu si pak postupně braly některé poslanecké kluby. Poslanci tak mají o normě rozhodnout až těsně před svou polední pauzou, přesněji ve 12:45 hodin.

„Nemám nic proti solidaritě ve společnosti, dokonce si myslím, že je to výborná věc, ale jen tak nějak nevím, proč bychom solidaritu měli projevovat jen my a sami k sobě," řekl za sněmovním pultíkem v debatě sociální demokrat Ladislav Šincl. Po jeho vystoupení dokonce někteří poslanci tleskali. Šincl se totiž snažil shodit ze stolu návrhy Kateřiny Klasnové z Věcí veřejných a Heleny Langšádlové z TOP 09, podle nichž by se i politici měli podílet na solidaritě ve společnosti a nezvedat si příjem. Obě poslankyně chtějí, aby byly příjmy politiků zmrazené až do konce roku 2015.

Klasnová dokonce navrhla, aby poslanec, který se bez omluvy nezúčastní dvou jednacích dnů parlamentu nebo jeho orgánu, přišel o polovinu platu a polovinu paušálních náhrad. Pokud by bez omluvy chyběl čtyřikrát za měsíc, přišel by o příjem celý. Rozhodoval by o tom mandátový a imunitní výbor sněmovny.

Bárto, jak to bylo s půjčkami?

Debata o snížení, či zvýšení platů pak došla tak daleko, že se poslanci hádali i o tom, jak to třeba kdysi vlastně bylo s tzv. půjčkami poslance VV Víta Bárty pro některé véčkaře. Někteří totiž za sněmovním pultíkem namítali, že právě Bárta dorovnával poslancům platy, což naopak rozlítilo samotného Bártu.

„Mne fascinuje míra kreativity některých z vás, že šlo o dorovnávání platů, které probíhalo na klubu VV. Nic takového ale u soudu nezaznělo, ani jedenkrát tam nic takového nezaznělo,“ zmínil Bárta.

Na jeho stranu se pak postavil předseda VV Radek John. „Tady takové změny u platů byly kdysi proto, že někdo bral úplatky za gripeny, že tady někdo bral úplatky za letouny Casa, že jste tolerovali předražené dálnice....?" spustil John. „Vy jste tady kdysi zapříčinili ten marasmus a Věci veřejné jen nasypaly písek do soukolí, abyste nemuseli krást,“ burácel dále John za sněmovním pultíkem.

Ona to byla cypovina

Sociální demokrat Alfréd Michalík pak řekl, že největší ekonomickou „cypovinou“, kterou kdy viděl, bylo to, že si poslanci snížili platy o 20 až 25 tisíc korun.

Předseda národních socialistů Jiří Paroubek pak podotknul, že ve chvíli, kdy lidem klesají reálné příjmy a důchodcům rostou penze jen minimálně, poslanci prostě nemohou jít tou cestou, že výrazně přidají sami sobě.

Sněmovna ve svém závěrečném hlasování chce vycházet z návrhu rozpočtového výboru. Podle něj by rostly platy jen soudcům a státním zástupcům, které se od nich odvíjejí. Koeficient pro soudce by byl 2,75násobek průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Roční nárok na státní rozpočet by byl zhruba 425 milionů korun navíc.

Platy dalších ústavních činitelů by ještě další dva roky zůstaly stejné. Potom by postupně rostly, koeficienty by se vyrovnaly v roce 2017.

Vláda původně předložila pět variant růstu platů všech ústavních činitelů. Reagovala na verdikt Ústavního soudu, který zrušil na podnět soudců ustanovení zákona týkající se soudcovských platů. Koeficient byl 2,5.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.