Agentura Reuters toto pondělí citovala slova ministra obrany Martina Stropnického (ANO), že Česká republika není nakloněna tomu, aby na svém území hostila vojska Severoatlantické aliance. Agentura zároveň podotkla, že se jeho postoj zásadně liší od stanoviska dalších členů NATO v regionu. Aliance chce totiž svá vojska ve východní Evropě rozmístit kvůli ukrajinské krizi. 600 amerických výsadkářů už zamířilo do Polska a Pobaltí. Zatím do konce roku, mohli by ale zůstat i napořád.
Jelikož takto podaný výrok vzbudil bouřlivé ohlasy, Stropnický o den později ve své reakci uvedl, že média jeho rozhovor s agenturou nepřesně citovala. Přítomnost vojsk NATO považuje za choulostivou pouze v případě, že by zde vojáci byli natrvalo. Lidé podle něj mají stále ještě v živé paměti okupaci vojsk SSSR z roku 1968. Větší viditelnost NATO v Evropě naopak podporuje. Jak se dívají na tuto „kauzu“ oba politici?
„Víte, já bych to shrnul snad jen jedinou větou. Kdyby pan Stropnický mlčel, udělal by asi nejlépe. Shoduje se to s mým názorem i na jeho kolegyni ve straně, paní Válkovou, která kvůli svým výrokům též prošla jisté palbě," reagoval stručně senátor Jaroslav Kubera. Podle něj stejně vojska NATO neeexistují, jsou to vojáci jednotlivých zemí, tedy i naši vojáci, a tak je zbytečné se tím nějak zásadně zabývat - i když připustil, že tak, jak byla zpráva interpretována, mohla mnohé rozčílit či rozladit.
„Ovšem rozmístění vojáků NATO mělo ukázat hlavně to, že si Rusko musí uvědomit, že nemůže vše. Bohužel, ono to tak už i po prvních zkušenostech s tím, jaké závést vůči němu sankce, nebude tak horké. Žádné zemi se do toho nechce, takže uvidíme, co bude dál," uzavřel první téma Kubera.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová