Příštího prezidenta si zvolíme přímo, byť někteří senátoři zvedli ruku pro tento krok s velkým sebezapřením, řekl divákům nedělní Partie moderátor Jan Punčochář. Ten zároveň upozornil na novou kandidátku, jíž se stala Jana Bobošíková (více ZDE). "Z těch dosavadních kandidátů je skutečně nejkrásnější," glosoval senátor Jaroslav Kubera. "Naroubovali jsme rajče na bramboru a na jaře uvidíme, co vyklíčí," dodal Kubera, který se s přímou volbou neztotožnil a přirovnává ji k Mičurinovým experimentům.

"Nevidím důvod, pokud si toto lidé přejí, abychom jim nevyhověli," uvedl předseda horní komory Parlamentu a druhý host nedělní Partie Milan Štěch. Následně zdůraznil, že volba prezidenta by mohla být pravidelně konána s jinými volbami, jako například s komunálními nebo krajskými. "No to je hotovej nesmysl, já to navrhoval dlouhodobě a co se neodhlasovalo teď, tak to už nikdy," dodal teplický primátor Jaroslav Kubera.

Analytik Břetislav Polách k první části pořadu ParlamentnímListům.cz řekl: "Senátor Kubera je sice považován za toho vtipného pána, který kouří jednu cigaretu za druhou, ale dnes ukázal, že mu to hodně myslí a ví, co říká. Když narážel na mišmaš u podpisových archů, nebo zdůraznil vliv médií u jednotlivých kandidátů, mělo to hlavu a patu a bylo vidět, že tón, který použil, určitě nebyl přátelský," podotýká Polách.

Senátoři ČSSD se báli volit jinak

"Milan Štěch jako senátorský předseda působí velice rozvážně, a pokud bych ho srovnal s jeho protějškem ve Sněmovně, s paní Němcovou, tak rozhodně volím jeho. Němcová se evidentně bojí, je opatrná cokoli říct a pořád se snaží být decentní, což je v politice na škodu. Štěch naproti tomu řekl v nedělní Partii, co si myslel a neukrýval se za názory partaje, návrhů a podobně."

První výrazné zaváhání ve vysílání zaznamenal senátor Štěch ve chvíli, kdy byla položena otázka, proč volit přímo. "Byla na tom shoda," reagoval. "To mi neříkejte, že nevíte, proč volit přímo a že je to proto, že to všichni chtěli," pokračoval v dotazech Punčochář. "Ne, ale když jsem viděl to, co doprovázelo poslední Klausovo zvolení, tak jsem si okamžitě řekl, že chci hlasovat přímo," vysvětlil Štěch.

Jaroslav Kubera následně naznačil, že přímá volba prezidenta nebyla v Senátu přijata s takovou ochotou, jak to bylo mediálně prezentováno. Kubera upozornil na skutečnost, že mnozí senátoři za ČSSD takto volit nechtěli, ale obávali se stranického nařízení. "Kdyby byla tajná volba v horní komoře, takhle by to nedopadlo," řekl Kubera.

"Bylo to chvíli tak, chvíli onak," konstatuje pro ParlamentníListy.cz analytik Břetislav Polách. "Nejdříve se hovořilo o věcných otázkách, které si každý posluchač a divák dovedl představit a rozumí jim. Jenomže pak už se přenesla váha odpovědnosti na senátní kluby, začali se probírat jednotliví senátoři, jejich názory a to je z hlediska přímé volby prezidenta zcela nepodstatné a zde bych opět podotknul, že moderátor měl zasáhnout a vrátit věc tam, kam patří. Ptát se, kde bude brát Jan Fischer peníze, jestli může Švejnarova kampaň souviset s Věcmi veřejnými, kteří jej podporují a podobně. Zkrátka a dobře mělo být diskutováno to, čemu lidé rozumí, a ne detaily z Parlamentu, které si mohou říkat politici v kuloárech, neboť jiné téma nemají," dodává pro ParlamentníListy.cz Polách.

 Psali jsme o přímé volbě

Senát schválil zavedení přímé volby prezidenta (analýzy, články a rozhovory jsou ZDE) ve středu v podvečer. Ústavní novelu přijal beze změn po více než pětihodinové debatě. Nástupce Václava Klause si tak budou příští rok vybírat lidé místo parlamentu. Podpořilo to 49 ze 75 přítomných senátorů. Změna ústavy nabude účinnosti k 1. říjnu. Prezident Klaus, který zavedení přímé volby označil za fatální chybu, na tom nemůže nic změnit. Ústavní novelu totiž na rozdíl od běžných zákonů vetovat nemůže.

Zastánci přímé volby její prosazení zdůvodňovali přáním občanů, svými volebními závazky i snahou zabránit excesům, které provázely poslední prezidentskou volbu. Podle kritiků prý stačilo prý vyjasnit parlamentní pravidla pro výběr hlavy státu. Na tom se ale parlament za čtyři roky neshodl. Také k realizaci přímé volby je nyní ještě třeba schválit konkrétnější volební pravidla, které chystá vláda.

Hlavu státu budou moci vybírat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory, tedy ve dvou kolech. Kandidát na prezidenta bude muset mít podporu petice, kterou podepíše alespoň 50.000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvaceti poslanců či deseti senátorů. Přímou volbu bude vyhlašovat předseda Senátu, a to nejpozději 90 dnů před jejím konáním.

Ústavní změna rozšiřuje důvody pro odvolání přímo voleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k Ústavnímu soudu by mohly podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina. Nyní může prezidenta zažalovat pro velezradu pouze Senát. Podle kritiků to znamená oslabení Senátu a ztíží to možnost prezidentova odvolání.

Pro a proti

Novela omezuje prezidentovu pravomoc rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nově k tomu bude potřebovat podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Jen na dobu výkonu funkce bude omezena prezidentova imunita. Sněmovna dnes schválila stejnou změnu ústavy pro zákonodárce a ústavní soudce.

Parlamentní strany zatím s určením svých kandidátů na prezidenta váhají. Pouze TOP 09 už nominovala svého předsedu Karla Schwarzenberga. V ODS se mluví o předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové a místopředsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi, v ČSSD znovu o ekonomovi Janu Švejnarovi. Lidovci by chtěli svou europoslankyni Zuzanu Roithovou. Zájem mají expremiéři Miloš Zeman a Jan Fischer (aktuálně ZDE), který bývá médii řazen mezi případné favority, stejně jako podnikatel Tomio Okamura.

Jak navíc uvedl průzkum CVVM (celé znění ZDE), přibližně dvě třetiny Čechů jsou pro přímou volbu prezidenta a většina by pak chtěla jako hlavu státu nestraníka, který by do činnosti vlády příliš nezasahoval.

Zhruba třetina dotázaných by chtěla, aby se prezidentem stal nestraník, pětina lidí dokonce považuje za vhodného pouze kandidáta z oblasti zcela mimo politiku. Jen několik procent Čechů by si vybralo za prezidenta člověka, který je členem nějaké strany nebo přímo jejím předsedou.