Kdo sleduje předvolební klání pouze na internetu a v prostředí sociálních sítí a vždy očekává tvrdý názorový střet soupeřů, mohl být zklamán. Anebo také překvapen. Diskuse uchazečů o senátorské křeslo volebního obvodu 41 Benešovsko, které se ve středu večer odehrála v Říčanech u Prahy, byla všechno, jen ne vyhrocená.
Diváci, kteří dorazili do sálu Staré radnice na říčanském Masarykově náměstí si po skončení více než dvouhodinové debaty šesti kandidátů do Senátu pochvalovali, že se událost obešla bez osobních útoků, ostrých výpadů a hádek.
Své programové priority a názory na aktuální a společensky palčivá témata si vyměňovalo a prezentovalo šest uchazečů o pozici senátora. Debaty organizované říčanským žákovským zastupitelstvem se zúčastnil stávající senátor Zdeněk Hraba, který funkci obhajuje, Dominik Hašek kandidující do Senátu za TOP 09, exministryně spravedlnosti a poslankyně ANO Helena Válková, Josef Roušal za ČSSD, Andrea Švojgrová za Piráty a STAN a Roman Hořejší za SPD.
Někteří možná očekávali, že přítomnost bývalého hokejového gólmana a kandidáta za TOP 09 Dominika Haška, který na sociálních sítích nešetří expresivními komentáři své názorové oponenty, přinese dohady a tvrdé střety i při živé diskusi. To se ani náznakem nestalo.
Nutno říci, že se kandidáti, často z naprosto odlišných pólů politického spektra, do značné míry shodovali i v řadě zásadních témat. Drobný nesouhlas vyvolalo snad jen téma řešení války na Ukrajině, ale i v tomto punktu zůstala diskuse na kultivované úrovni.
Zprvu kandidáti dostali příležitost představit své priority a plány, které v Senátu hodlají prosazovat. Mandát obhajující senátor Hraba využil příležitosti a jmenoval i věci, které se mu během šestiletého mandátu již podařily prosadit. Seznam byl tak dlouhý, že ho moderátor málem musel přerušit. Konkrétně lze zmínit alespoň jedno téma, zastavení ratifikace Istanbulské úmluvy, která by podle jeho slov přinesla nebezpečné tendence i na poli migrace a znamenala by dveře otevřené dokořán.
„Před dvěma lety jsem se definitivně rozhodl, že do politiky půjdu. Motivace je jednoznačně daná tím, že mě velmi zajímají životy lidí okolo nás a budoucnost naší země, na tom mi velmi záleží. Asi mě pamatujete jako hokejistu a reprezentanta naší země, kdy jsem stál v bráně a bránil naše mužstvo. Žil jsem tou zodpovědností a nejkrásnější bylo, že jsem mohl za někoho bojovat. To chci teď dělat v Senátu a bojovat za občany naší země,“ osvětlil své pohnutky Dominik Hašek.
Velmi rychle se stočila řeč k tématu migrace a s tím související bezpečnosti. Podle Zdeňka Hraby bylo obrovskou chybou přijetí migračního paktu a následky ilegální migrace můžeme prakticky živě sledovat v sousedním Německu, kde se zvláště některé spolkové země potýkají s masivně narůstající kriminalitou takto příchozích migrantů. „Například v Severním Porýní-Vestfálsku je kolem 200 hromadných znásilnění ročně. Migrační pakt je příliš benevolentní a žadatele o azyl je nutné prověřovat ne tady, ale už v zemích, ze kterých pochází,“ konstatoval Hraba. Základním řešením u migrace je, že musí být zakázána všem a výjimkám povoleno, nikoli povoleno všem a výjimkám zakázáno.
Tento přístup k migraci během následné diskuse nikdo z ostatních kandidátů nezpochybnil. Hrabovi přitakal i Dominik Hašek. „Je nebezpečné, co se v Německu děje. V případě nelegální migrace se musíme chovat tak a nastavit zákony tak, aby se nemohla přenést k nám,“ uvedl Hašek.
Druhou důležitou bezpečnostní otázkou je podle něho válka na Ukrajině a rozvíjení vztahů v rámci NATO. „Pokud budeme silní, je nepravděpodobné, že bychom se měli bát,“ sdělil.
Zajímavé je, že TOP 09, za kterou Dominik Hašek kandiduje a zvláště předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová, se k potlačení migrace staví poněkud smířlivěji. V minulosti například mluvila o tom, že by část migrantů přijala. Nemluvě o tom, že TOP 09 a její zákonodárci podpořili migrační pakt Evropské unie. Pekarová rovněž byla proti širší sněmovní debatě právě o migračním paktu, kterou se snažila prosadit opozice. „Migrační pakt možná není dokonalý, ale přináší kroky, které mají situaci řešit a řeší i návratovou politiku,“ uvedla nedávno Pekarová Adamová.
Diskutovalo se rovněž po podpoře Ukrajiny, kde nikdo z kandidátů neprezentoval žádná překvapivá stanoviska. Podle senátora Hraby však už česká armáda svou podporou vyčerpala své možnosti. „Je zde spíše prostor pro logistickou podporu a v rámci NATO je to teď hlavní úlohou české armády,“ podotkl. Kandidáti ČSSD a SPD se nevyjádřili nijak jednoznačně, pouze zazněla podpora mírových jednání. Helena Válková z ANO zdůraznila, že i prezident Zelenský připouští jednání o konci války a summit i za přítomnosti ruského prezidenta Putina. „Dřív se lidem, kteří mluvili o mírových jednáních, říkalo ruští trolové a dnes vidíme, že se o tom seriózně mluví,“ podotkla Válková.
Zdůraznila, že v rámci ukrajinské uprchlické vlny dorazili do Česka i zločinci. „Mám přístup k informacím a vím, že se tady opět začala velmi aktivizovat ukrajinská mafie. Bohužel samy ukrajinské bezpečnostní složky nás upozorňují, že se zde rozvíjí aktivity ukrajinských zločinců, kteří se infiltrovali mezi uprchlíky,“ prozradila exministryně spravedlnosti.
Podle Dominika Haška je zásadní, aby případné ukončení války proběhlo podle představ Ukrajinců s tím, aby po skončení války získala Ukrajinu zpět kontrolu nad svým kompletním územím. „Rusko je agresor a všichni, kteří za to v čele s Putinem zodpovídají, jsou váleční zločinci a musejí skončit u haagského tribunálu, kde budou souzeni,“ dodal Hašek.
Podobné pohledy prezentovali kandidáti i na otázku, zda by se Ukrajina měla stát členem Evropské unie a NATO. Zpravidla padlo, že v případě členství v EU je zásadní, aby Ukrajina plnila všechny podmínky, které musely naplnit i jiné státy. Pokud jde o případný ukrajinský vstup do NATO, není to teď na pořadu dne, protože jde o zemi ve válečném stavu a takové státy do Severoatlantické aliance přijaty být nemohou.
„Ukrajina se může vydat cestou na západ nebo i ruskou cestou. Bohužel to tak je. Mohou být vynikající součástí EU, ale jak bylo řečeno, musí být dodržen příslušný proces a nesmí se to unáhlit. Jestli to bude pět nebo deset let, nevím, ale za pár let to v žádném případě nebude. Co se týče NATO, Ukrajina je ve válečném konfliktu a přijata být nemůže, ale je to náš spojenec, byť asi ne oficiálně, ale mají naši oficiální podporu a jednou mohou být třeba i v NATO,“ uvedl Dominik Hašek.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka