V usnesení vlády se tvrdí, že 18. prosince 1979 byla v New Yorku sjednána Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, jejíž je Česká republika od okamžiku svého vzniku smluvní stranou.

„Podle čl. 17 Úmluvy byl zřízen Výbor pro odstranění diskriminace žen (dálejako „Výbor"), kontrolní mechanismus pro posuzování úrovně naplňování ustanovení Úmluvy. Výbor uskutečňuje pravidelná zasedání, na nichž hodnotí plnění Úmluvyjednotlivými členskými státy. Poslední zasedání Výboru, na kterém se uskutečnilo slyšení České republiky ke Čtvrté a páté periodické zprávě o plnění Úmluvy, se konalo dne 14. října 2010," píše se kromě jiného ve zprávě, pro níž dnes zvedlo ruku 38 senátorů, 5 bylo proti.

Stěžejní část zprávy sice obsahuje shrnutí Závěrečných doporučení Výboru a návrhy možného postupu k naplňování těchto Závěrečných doporučení. Jedná se ale pouze o doporučení možných řešení, která povedou naplnění cíle doporučeného Výborem.

"Nejedná se tedy podle zprávy o závazně ukládané úkoly, ale jde spíše o inspiraci pro jednotlivé gestory, jak v dané oblasti postupovat. Zpráva předestírá varianty řešení, kterými je možné se řídit při naplňování Úmluvy, jednoho z nejvýznamnějších lidskoprávních mezinárodních dokumentů, kterým je Česká republika vázána. Na jeho základě mohou podle potřeby jednotlivé resorty zvolit další, podrobnější a intenzivnější postup v souladu s doporučeními Výboru," dodává v jednom z odstavci zpráva.

Muži tvrdili, že ženy v ČR utiskované nejsou

Nutno však podotknout, že kvůli dokumentu v horní komoře vypukl spor o to, zda v Česku dochází k diskriminaci žen. Zatímco místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) dokument hájila, řada jejích mužských kolegů bez ohledu na stranickou příslušnost s ní nesouhlasila. Senát nakonec vyzval vládu, aby přijala některá opatření v boji s diskriminací.
    

"Zpráva závěrečné doporučení Výboru pro odstranění diskriminace žen 2010 není potěšujícím čtením pro toho, kdo si myslí, že Česká republika by měla být standardní demokracií," konstatovala Gajdůšková.
    

Senátor Jaroslav Kubera (ODS) však prohlásil, že ve většině zemí zastoupených v OSN nemůžou ženy ani řídit auto nebo chodit v šatech, které si samy vyberou, a nyní má tato instituce potřebu poučovat Českou republiku o diskriminaci. Vědomá diskriminace žen v tuzemsku podle jeho názoru neexistuje. Neziskovým organizacím, které se diskriminací zabývají, jde podle něj jenom o peníze z dotací; doporučil zrušit "vyžírky", co jen vysávají peníze ze státního rozpočtu. Od místopředsedkyně Gajdůškové se mu za jeho slova dostalo odsouzení.
    

Na stranu mužů se však postavil i Gajdůškové stranický kolega Vladimír Dryml. Řekl mimo jiné, že to kvůli boji žen za svá práva vyhlásily USA ve 20. století prohibici, která ve svém důsledku vedla ke vzniku organizovaného zločinu.

Senátoři nakonec odhlasovali doporučení, které jim předložil senátní výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. V něm vyzvali vládu, aby stanovila člena vlády, do jehož působnosti bude patřit agenda rovných příležitostí žen a mužů a který bude odpovědný za koordinaci odpovědných zástupců jednotlivých ministerstev.

Senát dále vyzval vládu, aby prostřednictvím změny zákonů zajistila stabilní financování nevládních neziskových antidiskriminačních organizací. Měla by pro ně stanovit taková pravidla financování, jejichž dodržení bude transparentně demonstrovat veřejnou prospěšnost. Současně s tím by měla vláda podle senátorů v rámci posílení práv občanské společnosti zavést veřejný rejstřík nestátních neziskových organizací a jejich problematiku převést pod jedno ministerstvo.

Čtěte také: 

• Žena bere jen tři čtvrtiny mzdy mužů. Politička ČSSD protestuje
• Strach matky samoživitelky: Stačí chřipka a za dveřmi už stojí exekutor
•  Nečasova vláda je pánský klub, zlobí se feministky 
•  Marksová-Tominová (ČSSD): Jeden svět a lidská práva žen
•  Utrpení rodinných rozpočtů: V české domácnosti radši každý za své