Paní senátorko, na začátku února čeká Senát schvalování přímé volby prezidenta. Jaký postoj k tomu zastáváte?
Nejdříve obecně. Osobně si myslím, že přímá volba prezidenta republiky není vhodná do parlamentního systému vládnutí, který je nastaven v naší Ústavě. Přímo volený prezident posílí způsobem volby, bude mít mandát získaný občany, ale nebude moci občanům nic splnit. Prezident u nás nemá zákonodárnou iniciativu, nebude moci tedy předložit žádný zákon. Bude mít pouze možnost blokovat Parlament a zvláště vládu tím, že bude například vetovat všechny zákony nebo nepodepisovat mezinárodní smlouvy. Vytvoří se nám další mocenské centrum, které se bude zákonitě vymezovat proti vládě, a to ať bude jakákoli. A v neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že přímá volba prezidenta nebude vůbec laciná záležitost.
Po minulé ostudné prezidentské volbě připravila senátní komise pro Ústavu ČR a parlamentní procedury návrh stykového zákona. Neexistence tohoto zákona je dluhem vůči naší Ústavě. Řeší vztahy obou komor Parlamentu a jeho součástí byl také volební řád pro volbu prezidenta, který přesně upravoval pravidla voleb. Návrh stykového zákona prošel Senátem PČR, ale poslanci nedoporučili jeho projednání na plénu PS PČR.
Nyní konkrétně. Dnes se nacházíme v situaci, kdy novela Ústavy ČR je projednávána v orgánech Senátu PČR a v příštích dnech o ní bude rozhodovat schůze pléna Senátu. Před jejím projednáváním jsme jako Ústavní komise (tak, jak to děláme u jiných ústavních zákonů) oslovili celou řadu ústavních expertů a požádali je o jejich stanovisko a názor na předložený návrh ústavního zákona. Téměř ve všech stanoviscích bylo upozorněno zejména na jedno nebezpečí, a tím je ztížená možnost pohnat prezidenta republiky k Ústavnímu soudu pro případ, že by se dopustil velezrady nebo jiného závažného porušení ústavního pořádku. V současné době je tato možnost dána Senátu, pokud se takto vysloví nadpoloviční většina přítomných senátorů. O žalobě rozhodne Ústavní soud, „trestem“ může být ztráta mandátu. Nově je úprava koncipována tak, že k podání návrhu bude potřeba souhlasu 3/5 přítomných senátorů a 3/5 všech poslanců. A toto pravidlo bude činit našeho prezidenta vzešlého z přímých voleb prakticky neodvolatelným a nestíhatelným, protože takto široká shoda je nepravděpodobná. V návrhu rovněž omezujeme trestní imunitu prezidenta na dobu výkonu jeho mandátu, ale poslancům, senátorům, ústavním soudcům ji zachováváme i po skončení mandátu. V rámci Evropy jsme také jedinou zemí, kde členy Bankovní rady České národní banky vybírá pouze jedna instituce, kterou je dle Ústavy ČR neodpovědný prezident republiky. Návrh, který projednáváme, na tom nic nemění.
Na závěr: Jsem připravena podpořit přímou volbu prezidenta republiky za předpokladu, že tyto legislativní nedostatky budou v návrhu zákona upraveny.
Koho byste na Hradě ráda viděla (téma přímé volby ZDE)?
Člověka moudrého, respektovaného, rozvážného, proevropského. Před pěti lety jsem byla jednou z deseti senátorek a senátorů, kteří se podepsali pod nominaci Jana Švejnara na prezidenta republiky.
S novým rokem vstupují v platnost mnohé reformy vlády. Jak byste kroky vlády hodnotila? Domníváte se, že budou pro naši ekonomiku a pro občany přínosné?
Tak momentálně jsme svědky nepřipravené reformy v oblasti sociální. Vyhrocuje se situace na úřadech práce. Nový institut veřejné služby, který bude uplatňován na uchazeče o zaměstnání, je institutem, se kterým se neztotožňuji. Určitě bude zadostiučiněním pro podnikatele, který uvidí s koštětem na ulici propuštěného zaměstnance finančního úřadu vykonávajícího veřejnou službu nebo žáci svého učitele, který musel ze školy odejít proto, že jeho škola byla zrušena pro nedostatek financí. Obzvlášť mě „pobavil“ nový výpovědní důvod v zákoníku práce pro závažné porušení léčebného režimu. Umím si představit, jak tento institut může být některými zaměstnavateli zneužit a zaměstnanec se nebude moci žádným způsobem bránit. Zvýšení DPH, kdy lidé z příhraniční oblasti, ve které žiji, běžně jezdí nakupovat levnější potraviny do sousedních zemí. Tak bych mohla asi pokračovat. Nechci být populistou, vím, že šetřit je potřeba, jenom nejsem přesvědčena o tom, že kroky vlády jdou povětšinou tím správným směrem.
Kritizujete rušení porodnic (více ZDE). Jak byste hodnotila další reformy z dílny ministra Hegera?
Pan ministr Heger na mě působí jako slušný člověk. Je to také jeden z mála ministrů, který osobně navštívil naše jednání Ústavně-právního výboru při projednávání zdravotnických reformních zákonů. Jiná věc je již obsah těchto návrhů a osoby, které se podílejí na jejich přípravě. Mám-li se vyjádřit obecněji, shrnula bych své výhrady k reformním krokům Ministerstva zdravotnictví asi takto: nesolidní příprava, nedůvěryhodnost argumentace, nekonzumovatelnost v řadě věcí, zde uvedu například hrazení nadstandardů zdravotní péče a možná zneužitelnost.
Nelíbí se Vám také stanovený limit počtu žáků ve třídě, který prosazuje ministr Dobeš na 26 žáků. Jaký postoj zastáváte k jeho dalším krokům, jako je slučování škol, testování žáků 5. A 9. tříd či placení školného, jež by mělo být zavedeno na VŠ?
Počínání pana ministra školství a výstupy z tohoto ministerstva vnímám jako velmi rozporuplné, nedostatečně projednané a komunikované s těmi, kterých se bezprostředně dotknou. Nejsem odborníkem na oblast školství, ale záměr pana ministra financovat naše základní a střední školství dle počtu tříd a počtu žáků ve třídách s optimálním počtem 24-26 ve třídě, mě skutečně zvedl ze židle. Jsem senátorkou za venkovský příhraniční region a v případě realizace tohoto záměru skutečně skončí celá řada základních škol v důsledku nemožnosti obcí tyto školy financovat. Naproti tomu školy městské, kam začnou venkovské děti dojíždět, budou praskat ve švech a třídy o třiceti a více žácích budou opět realitou.
Novela občanského zákoníku prošla v nedávné době Poslaneckou sněmovnou i senátem. Jaký zastáváte k novele postoj?
Dozajisté se jedná o úctyhodné dílo s více než třemi tisíci paragrafy, které naprosto mění naše soukromé právo. Osobně nejsem takovým novátorem a dokáži si představit jít jinou cestou, a to je cesta dílčích novel stávajícího občanského i obchodního zákoníku. Ale jak jsem uvedla výše. Byl zvolen komplexní přístup, včetně zakomponování rodinného práva do občanského zákoníku, přijata nová úprava zákona o Mezinárodním právu soukromém i nový zákon o Obchodních korporacích. Při projednávání těchto zákonů na půdě Senátu se opět projevilo to, co dlouhodobě kritizujeme. Senát má na projednání i takovýchto kodexových zákonů lhůtu k projednání pouhých třicet dnů, což je nedostatečné. Vzhledem k tak rozsáhlým změnám jsem se přikláněla k odkladu účinnosti těchto zákonů o dva roky. Proto, aby se stihly dostatečně kvalitně připravit všechny prováděcí a doprovodné zákony, které zatím nejsou, a také proto, aby se celá právnická veřejnost stačila na nové předpisy připravit a vyškolit.
Jak se stavíte ke sporu mezi aktivisty Hnutí Duha a Správou Národního parku Šumava, jenž se přesunul z volné přírody do soudních síní? Vidíte v dohledné době nějaké řešení? A jakému řešení jste nakloněna?
Domnívám se, že spor mezi aktivisty a správou NP Šumava nic dobrého nepřinesl, a to jak v druhé půli devadesátých let, tak nyní. V době za tzv. ekologických ministrů, kdy aktivisté přímo šumavskou kauzu ovlivňovali na Ministerstvu životního prostředí, spor o Šumavu vyřešen nebyl, naopak, z celého procesu byly vytlačeny obce a místní obyvatelé vůbec. Rozhodovalo se za jejich zády. Jmenujme například tzv. Divoké srdce Evropy, což měla být původně nepřístupná divočina po kanadském vzoru zřízená na 15 000 hektarech se zákazem vstupu turistů. Když tehdejší "zelené" vedení parku vidělo, že s dohodou o Divokém srdci Evropy přes obce a kraje neprojde, schválilo ji jednoduše separátně, jen s vědomím aktivistů. To není cesta k jakékoli dohodě. Dodnes nevíme, jestli Divoké srdce Evropy existuje skutečně nebo jen na papíře. A myslím, že to neví ani současný ministr Tomáš Chalupa.
Trochu se děsím toho, jak aktivisté byli schopni zmanipulovat své přívržence a celou mediální krajinu České republiky. Nikdo se v době protestů Na Ztraceném u Modravy nepozastavil nad tím, že za "ekologického" ředitele správy NP Šumava Františka Krejčího se těžilo podstatně víc dřeva než za současného ředitele Jana Stráského, a to dokonce v nejcennějších územích kolem jezera Laka. Aktivistům se podařilo zmanipulovat věci tak, že postavili veřejné mínění proti Janu Stráskému, přestože jeho "drancování" Šumavy se nedá ani srovnat s tím, co se dělo za ekologických ministrů. Nikdo neprohlédl, že Hnutí Duha šlo především o politický vliv na klíčových místech, který příchodem Tomáše Chalupy do funkce ztratilo. Hnutí Duha a další "zelené" aktivistické organizace budou na Šumavě vždy prosazovat nepřístupnou divočinu, protože dotažení experimentu se Šumavou do smutného konce si stanovily za svůj hlavní úkol a spolupracují na něm s důležitými evropskými organizacemi jako je například Wild. Tyto organizace budou vždy prosazovat heslo "příroda si pomůže sama", i kdyby to mělo být za cenu uschnutí šumavských hřebenů na délce 150 kilometrů a vytvoření pustiny tam, kam naši dědové chodili po cestách. Vždycky se budou snažit vytlačovat turisty z centrální Šumavy - konečně to dobře dokumentuje snaha sousedního NP Bavorský les uzavřít některé turistické cesty v jejich národním parku.
Spor mezi aktivisty a správou parku považuji za logický, protože není možné, aby si ministr nebo správa parku nechali vnutit koncepci vylidněné a suché Šumavy. Mnozí aktivisté a zastánci nepřístupné Šumavy čekají jen na další příležitost a právě oni pozorně sledují současný návrh zonace, který by se měl stát součástí zákona o NP Šumava a potichu mu tleskají. I když to tak mediálně možná nevypadá, jde o návrh hodně "zelený". Pokud vejde skutečně v platnost, zaplatíme za něj všichni. A to jak velkými nepřístupnými oblastmi centrální Šumavy, tak usycháním dalších stovek hektarů šumavských lesů. Proto ve sporu s aktivisty stojím za současným vedením NP Šumava, které se snaží extrémistické návrhy aspoň trochu utlumit a Šumavu udržet jako oblast pro člověka a pro udržitelný rozvoj.
Aktivně komunikujete s občany prostřednictvím našich stránek, což je uživateli-občany vnímáno velmi pozitivně. Mohu se Vás zeptat, zda jste s naší službou spokojena a zda ji vnímáte jako přínosnou (profil JUDr. Jiřiny Rippelové ZDE)?
Asi by postačovala jednoslovná odpověď ANO. V dnešním světě bulvárních zaručených zpráv a informací považuji Parlamentní listy za seriózní medium, které zprostředkovává občanům názory i těch politiků, kteří nejsou každý den před objektivem televizních kamer. A to je pro mě jedno z pozitiv. Tím druhým byla vždy komunikace s Vámi, prakticky okamžitá reakce na připomínky, či náměty, které jsem na stránky vznesla.
A abych jenom nechválila, některé mé náměty (dle mého názoru přínosné připomínky i pro ostatní uživatele) dosud nebyly do PL doplněny, např. možnost nastavení zarovnání textu ve článcích, řazení fotek … Ale jsou to jenom „drobné nedokonalosti“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový