Podle trojice vyjednávačů Evropského parlamentu, delegáta Evropské lidové strany Elmara Broka, zástupce eurosocialistů Roberta Gualtieriho a jeho belgického liberálního kolegy Guye Verhofstadta by text smlouvy nemusel být v souladu s existujícími smlouvami o EU. Kvůli odporu Británie se tak některé členské země EU rozhodly vydat cestou mezivládní dohody mimo komunitární právo.

Rozpor se zakládajícími smlouvami EU

Zástupci Evropského parlamentu označují návrh smlouvy za nepřijatelný především pro rozpor s platnými zakládajícími smlouvami EU a komunitární metodu rozhodování.

„Konkrétně návrh nezaručuje, že rozhodnutí implementující novou dohodu budou přijímána prostřednictvím běžných procedur stanovených unijními Smlouvami a zajišťujícími řádnou demokratickou kontrolu a odpovědnost,“ varují zástupci europarlamentu.

Zástupci EP ve svém společném prohlášení vyzývají k tomu, aby Evropský parlament využil všech politických i právních nástrojů, které má k dispozici, a bránil právo EU a roli unijních institucí.

Soudní dvůr EU: řešíme pouze právo EU

„Meritum je v tom, že touto smlouvou se mezi sebou nezavazují členské státy EU, ale státy, které, jakoby náhodou, jsou i v EU, a zavazují se, jak budou postupovat v EU. EU jako subjekt je tady jen pasivním divákem, což údajně hodně vadí Evropské komisi a Evropskému parlamentu,“ řekl ParlamentnímListům.cz odborník na evropské právo, pracující ve státní správě, který s tímto ohledem ale nechtěl být jmenován.

Navíc Soudní dvůr EU 30. června 1993 ve spojené věci C-181/91 a C-248/91 Parlament v. Rada a Komise (tzv. rozsudek Bangladesh) rozhodl, že instituce EU jsou při své činnosti vázány výhradně právem EU: „Akty zástupců členských států, kteří jednají nikoliv jako členové Rady, ale jako zástupci svých vlád vykonávající tímto způsobem společně své pravomoci, nemohou být ze strany Soudního dvora přezkoumávány z hlediska jejich souladu s právem.“

Právník kritizuje, že Soudní dvůr EU jako orgán EU má být zapojen v mechanismech smlouvy, ačkoli smlouva je přijímána mimo právo EU. „To je asi jako kdyby Austrálie řekla, že pro spory mezi australskými občany je příslušný okresní soud v Chomutově, a zapomněla se předem zeptat okresního soudu v Chomutově a České republiky, zda s tím souhlasí. Tohle ustanovení je v rozporu s primárním právem, to znamená, že ho fakticky mění. Což by šlo při stejném okruhu smluvních stran (pozdější právo ruší – v případě rozporu – starší právo, lex posteriori derogat priori). Ostatní ustanovení se s primárním právem míjejí, existují vedle něj, ale nedá se říct, že by mu odporovaly nebo ho měnily,“ komentoval věc právník.

Legrační eurofilové proti Evropské unii

ParlamentníListy.cz oslovily zástupce ČSSD a TOP 09 s dotazem, zda jim jako proevropským politikům nevadí, že smlouva o rozpočtové unii, kterou prosazují, může porušovat právo EU. Tato otázka je pro politiky obou stran nepříjemná. Vůbec nereagovali například předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, ani ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

„Je poněkud paradoxní a hlavně legrační, že strany, které sami sebe definují za nejvíce proevropské a podporující vznik evropského státu, podporují smlouvu, která obchází a patrně i porušuje primární komunitární právo Evropské unie. Nepodporují tak evropskou federaci, nýbrž hegemonickou nadvládu francouzského a německého národního státu nad ostatními. Kdyby byly poctivými federalisty, tuto velmocenskou hru Paříže a Berlína by odmítly. U pana Schwarzenberga jsme si již zvykli, že hájí zájmy Německa, proč to dělá ČSSD, nevím. Asi aby mohli chudí čeští lidé sanovat bohaté německé banky, které mají pohledávky v Řecku,“ řekl ParlamentnímListům.cz europoslanec ODS Ivo Strejček.

Jak včlenit smlouvu do primárního práva

Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Hamáček odkázal na usnesení předsednictva strany, které smlouvě vyjadřuje podporu. „Jsme toho názoru, že tato smlouva, která je nyní vyjednávána mezivládně mimo rámec smluv Evropské unie, by měla být co nejdříve včleněna do těchto smluv a byla tím zachována podstata společné spolupráce členských zemí a role evropských institucí,“ píše se v usnesení ČSSD, což je i deklarace samotné smlouvy. Nicméně smlouva součástí primárního práva není, přesto mění pravomoci orgánů, jako jsou Evropská komise či Evropský soudní dvůr, které mohou být měněny pouze primárním právem EU.

„Podle mého názoru se nejedná o porušení práva EU, neboť smlouva o fiskální stabilitě je sjednávána jako mezivládní smlouva. Otázkou samozřejmě je, jak ji včlenit do komunitárního práva tak, aby v ní mohly účinkovat i instituce EU. V tomto případě se podle mého jeví jako vhodný institut posílené spolupráce (čl. 329 SFEU a čl. 20 SEU), který probíhá na návrh Komise a po schválení EP,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz Hamáček.

Problémem ale je, že ve smlouvě o fiskální unii dostávají instituce EU, které mají sloužit všem členům EU, nové úkoly a kompetence pouze vůči některým zemím EU, a to, aniž by k tomu byly autorizovány všemi státy unijní sedmadvacítky a bez jejich explicitního souhlasu.

Evropanství a eurohujerství

„Ještě není znám definitivní obsah smlouvy, ale nedopustíme, aby obcházela české právo či právo Evropské unie,“ reagoval předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD uvedl, že je podle něho nutné koncipovat smlouvu tak, aby v rozporu s unijním právem nebyla. „Jinak je ale hodně přehnané tvrdit, že přináší nějaké rozsáhlé změny ve fungování unie. I když zřejmě přenáší určité pravomoci na evropskou úroveň, děje se tak proto, aby eurozóna dala najevo, že je připravena hospodařit odpovědně a získat zpět důvěru. Není pravda, že nám bude Brusel diktovat, jak máme hospodařit. Určité zpřísnění pravidel je přitom nutné. Pokud to odmítneme, zbytečně oslabíme do budoucna svou pozici a vliv v EU,“ tvrdí Zaorálek.

Senátor Vladimír Dryml byl ke smlouvě opatrnější. „Neznáme zatím kompletní znění, každopádně nesmíme připustit, aby smlouva porušovala právo EU či České republiky. Dále chci zdůraznit, že evropanství neznamená eurohujerství, jak si myslí někteří poslanci či senátoři ČSSD. Česká republika by podobně jako ostatní státy měla více hájit své zájmy, i když je to těžké,“ řekl ParlamentnímListům.cz člen senátorského klubu ČSSD Vladimír Dryml.

„Zdrženlivost a opatrnost, to je můj postoj k této smlouvě. Pokud by skutečně byla v rozporu s komunitárním právem, nelze ji podporovat,“ míní poslanec ČSSD Milan Urban.

Rozpor s právem EU nevadí

Místopředseda senátního klubu Marcel Chládek podobně jako Hamáček odkázal na usnesení předsednictva ČSSD.

Senátor ČSSD Miroslav Krejča uvedl, že mu případný rozpor smlouvy s právem EU v podstatě nevadí. „Jsem především český senátor a v duchu klasického ´bližší košile než kabát´ jsou pro mě přednější zájmy ČR než EU,“ dodal senátor.

„Nechápu, jak to mohou tvrdit, když text smlouvy ještě není ani dokončen. Potom si velmi rád přečtu právní analýzu, co má, či co nemá porušovat,“ uvedl místopředseda TOP 09 a poslanec Pavol Lukša.

Uvidíme, zda porušuje…

„Věřím, že přijetí této smlouvy není v rozporu s evropským právem a přispěje k dlouhodobé fiskální stabilitě,“ uvedla místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.

Poslanec z TOP 09 Václav Kubata uvedl, že jedná-li se v případě fiskální smlouvy o prokazatelné porušení práva EU, tak je to pro něj problém, protože vláda práva je pro něj určující. „Jediný problém je, že v tuto chvíli neumím říci, zda to tak je, nebo ne, protože nejsem právník a musím si počkat na informaci od našich právních expertů,“ dodal poslanec.

"V případě, že by se o obcházení práva EU jednalo, to by mi samozřejmě vadilo," reagoval poslanec TOP 09 Rudolf Chlad.

"Nová smlouva je sjednávána mimo rámec unijního práva ve formě mezivládní smlouvy v pravomoci členských států EU. Nová smlouva doplňuje stávající opatření v oblasti hospodářské a měnové unie a nezasahuje do již existujících pravomocí institucí EU. Nesmí být aplikována v rozporu s unijním právem," míní poslankyně TOP 09 Patricie Kotalíková.

Podobně argumentovat i poslanec ČSSD Antonín Seďa. „Jakékoli porušování práva mi obecně vadí. Co se týká zmiňované smlouvy, nejprve musíme znát její finální podobu a tu je nutno podrobit právní expertize, zda je, či není v souladu s ústavním pořádkem ČR i právem EU,“ míní poslanec.

"Návrh smlouvy existuje stále ještě v pracovní verzi. Nedomnívám se, že je v rozporu s právem EU, ale vyčkáme na právní analýzu," říká senátorka ČSSD Božena Sekaninová.

"Je otázkou, v jakém znění bude nakonec smlouva podepsána. Domnívám se tedy, že nemusí odporovat právu EU," míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.

Místopředsedkyně senátního klubu ČSSD Eva Richtrová míní, že by k věci mělo být vypsáno referendum. „Je nutné vědět, jak se na to dívají občané,“ vysvětlila.  

Technicky mimo EU

„Instituce EU obecně nejsou vázány jen právem evropským, ale i mezinárodním. V tomto případě vzniká především mezinárodní závazek mezi státy. Míru a právní základ zapojení Soudního dvora EU bude třeba promyslet,“ argumentuje místopředsedkyně senátorského klubu ČSSD Jiřina Rippelová.

Poslankyně ČSSD Hana Orgoníková uvedla, že nejprve musí vidět analýzu, zda smlouva o fiskální unii je, či není v souladu s právem EU.

„Jde o symbol a je v bytostném zájmu České republiky, aby Evropská unie fungovala. Smlouva se v současné době týká jen států eurozóny. My jsme se v přístupové smlouvě zavázali přijmout euro a tento závazek nikdo nezpochybnil. Samozřejmě i nás se fungování eurozóny dotýká životně a je dobré svůj solidární postoj partnera vyjádřit. Technicky jde po vetu Velké Británie o postup mimo Lisabonskou smlouvu, o systém mezivládní smlouvy, který se v detailech rýsuje. Jde o bič na dlužníky, to nám vyhovuje. Měli bychom umět dokázat vyjádřit jasný a rozhodný postoj důvěryhodného partnera. Jde o EU jako celek,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková.