Blažek odmítl, že by zneužíval pravomoc uspořádat výběrové řízení na vrchního státního zástupce v Praze. S výběrovým řízením nesouhlasil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Při jednáních také nepadlo jiné jméno, které by mohlo nahradit jméno Lenky Bradáčové.

Ministr spravedlnosti poukázal na to, že měl pouze zhruba 15 dnů na rozhodnutí. „Rozhodování není jednoduché. Musel jsem mluvit se spoustou lidí, abych si udělal názor,“ vysvětlil Blažek na tiskové konferenci.

Návrh na jmenování Bradáčové byl podán hodinu před nástupem Blažka do funkce ministra

Nejvyšší státní zástupce v den Pospíšilova odvolání 27. června oznámil, že před šesti dny navrhl Bradáčovou ustavit pražskou vrchní státní zástupkyní. Podle Blažka však na podatelně ministerstva udělali zápis až poté, co byl ministr již odvolán. Do té doby byl prý v rukou vysoce postaveného úředníka, který již v funkci nyní nepůsobí.

„Až dva dny po odvolání Jiřího Pospíšila je teprve učiněn v kabinetu ministra zápis o tom, že existuje určité podání. Zápis je učiněn na jméno úřednice, která nebyla v době zápisu v práci. Nikde nebyly uloženy žádné písemnosti,“ prohlásil Blažek. Dodal, že tehdy nebylo jasné, o jaké podání se jedná.

Teprve 3. července byl hodinu před nástupem Blažka do funkce podán návrh na jmenování Lenky Bradáčové. „S návrhem bylo hrubě manipulováno. Hrozilo podezření, že je návrh antidatován. Mělo to poškodit premiéra Nečase,“ míní ministr spravedlnosti.

Rozhodl jsem se jmenovat Bradáčovou vrchní státní zástupkyní, prohlásil Blažek

Poté, co vysvětlil nesrovnalosti, které se objevovaly v médiích v souvislosti s odvoláním Jiřího Pospíšila a návrhem na jmenování Lenky Bradáčové na místo vrchní státní zástupkyně v Praze, Blažek oznámil, že Bradáčovou do funkce jmenuje. Vedla ho k tomu jednání s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem i se samotnou Bradáčovou.

Návrh na jmenování Lenky Bradáčové se musí stát předmětem vyšetřování

Blažek teď hodlá vést vyšetřování, které má rozkrýt okolnosti podání návrhu na jmenování Bradáčové. Údajně došlo k tomu, že úředník schovával návrh až do 3. července, kdy měl Blažek nastoupit do funkce.

Ministr nechtěl jméno úředníka komentovat. Z nejužšího vedení ministerstva však zatím odešel pouze náměstek pro justiční sekci Filip Melzer.

Ministr spravedlnosti se přesto s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem shodl, že návrh podán byl. Rozhodl se proto Bradáčovou jmenovat do funkce. Dojde k tomu v pondělí ve 14:30.

Chci se rozhodovat svobodně a vážně, řekl Blažek v sobotu

Podle Blažka bylo v sobotu rozhodování půl na půl, protože jinak by ministerské pravomoci byly k ničemu. „Chci mít podmínky rozhodovat svobodně a vážně,“ prohlásil Blažek v pořadu Interview ČT 24 s tím, že momentálně je v hysterické atmosféře terčem tlaků, které by jako argument obstály i u soudu.

„Mně vůbec nevadí, že se bojuje s jakýmikoli trestnými činy v tomto státě,“ řekl ministr s tím, že státní zástupci proti sobě bojují místo toho, aby se právě těmto činům věnovali. Vyjádřil se ke kauze Davida Ratha, že v ní Bradáčová použila nestandardní postup, protože byl případ vyšetřován v jiném kraji než v tom, ve kterém se stal. Blažek to ale rozhodně nepovažuje za nezákonné.

Obával se Blažek personální čistky na státním zastupitelství?

Podle komentáře Marka Přibila na serveru Týden.cz se Blažek rozhodoval "jako hlemýžď". Prý to je pochopitelné, protože se obával, že Bradáčová by na úřadě udělala personální čistky. Nejdřív se proto chtěl s Bradáčovou domluvit na tom, co bude na zastupitelství dělat.

Blažek měl údajně strach z toho, aby Bradáčová a lidé kolem ní nezačali čistit zemi od mafiánů takovým způsobem, že by z toho byla krvavá řež. To je možné vyvodit z jeho slov, že nechce, aby se o Bradáčové říkalo, že „byla vybrána proto, že jde o osobu z jedné ze skupin, které mezi sebou bojují v soustavě státních zastupitelství", napsal Přibil.