Jednou z hlavních priorit pro česko-japonskou obchodní spolupráci má být podle ministerstva průmyslu oblast nazývaná průmysl 4.0, tedy výroba spojená s vysokým stupněm automatizace a digitalizace. Spolupráce by se měla výrazně dotýkat sektoru internetu věcí, tedy konceptu, kdy spolu plejáda rozličných výrobků navzájem komunikuje prostřednictvím internetu, přičemž jejich chování usměrňuje umělá inteligence.
Priority ve spolupráci Česka s Japonskem resort průmyslu a obchodu sepsal v tiskové zprávě shrnující pondělní setkání ministra průmyslu Jiřího Havlíčka s jeho japonským protějškem Hirošigem Sekou. Setkání navazovalo na Česko-japonské hospodářské fórum, které se uskutečnilo v Tokiu koncem června. Oba ministři se během schůzky bavili například i o spolupráci v oblasti jaderné energetiky, ve které je podle ministerstva Japonsko pro Českou republiku významným partnerem.
Český export do Japonska se zvyšuje každoročně
Objem obchodní bilance ČR s Japonskem je sice podle ministerstva dlouhodobě pasivní. Nicméně český export se každým rokem zvyšuje, a jak, ukazují statistiky, za posledních šest let se více než zdvojnásobil. Ministerstvo nyní věří, že by další příležitost k rozvoji obchodních vztahů s Japonskem mohl Česku přihrát i Brexit. V minulosti totiž řada japonských investic mířila do Velké Británie. Po jejím odchodu z Evropské unie se tak podle resortu průmyslu a obchodu otevírá příležitost pro to, aby se významnější branou pro vstup japonských podnikatelů a firem na trh Evropské unie stala právě Česká republika.
„Potenciál spolupráce s Japonskem je značný,“ uvedlo ministerstvo průmyslu. Perspektivní jsou podle něj i další obory, jako například obranný, letecký či sklářský průmysl. Velkou šanci má podle české strany například i průmysl potravinářský, jelikož ostrovní Japonsko zůstává největším dovozcem potravin. Šance spatřuje Havlíčkův resort ale i ve zdravotnictví, a to vzhledem k tamní stárnoucí populaci.
„Japonsko představuje pro Českou republiku jednoho z nejdůležitějších asijských obchodních partnerů, v současnosti je jedním z největších investorů v ČR a objem těchto investic se i nadále zvyšuje,“ uvedl na konto česko-japonské obchodní spolupráce ministr Jiří Havlíček. „V České republice působí více než 250 japonských společností, které vytvořily nová pracovní místa v řádech desítek tisíc,“ upřesnil Havlíček, podle jehož dat je Japonsko aktuálně v Česku, pokud jde o úroveň zahraničních investic s vysokou přidanou hodnotou, na druhém místě hned za Německem.
Setkání české a japonské delegace (Foto: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR)
Význam japonských investic v Česku na Česko-japonském hospodářském fóru v Tokiu ocenil koncem června i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ty dosáhly celkové částky 3,7 miliardy dolarů a vytvořily 47 tisíc pracovních míst. Už během své návštěvy Japonska Sobotka možné posílení obchodních vztahů v souvislosti s Brexitem zmínil. Česko by se podle něj mohlo stát ještě „významnější branou, pokud jde o vstup japonských podnikatelů a firem na společný trh Evropské unie“. Právě v Tokiu česká a japonská strana podepsaly společné prohlášení Svazu průmyslu České republiky a Iniciativy robotické revoluce Japonska týkající se internetu věcí. Hlavním cílem usnesení je implementace průmyslu 4.0 ve firmách a spolupráce na vládní úrovni.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž